37 C 66/2025-192 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky. Konkrétně se domáhal náhrady škody v podobě obhajného, náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v , adresa, (dále též „OS“) pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále též „původní řízení“) a náhrady nemajetkové újmy za samotné trestní stíhání., právnická osoba, nároku na náhradu škody v podobě obhajného žalobce uvedl, že se domáhá zaplacení odměny za návrhy na doplnění vyšetřování ze dne , datum, , , datum, a , datum, , které kvalifikoval jako účelná písemná podání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (eventuálně per analogiam dle § 11 odst. 3 AT), a proto požadoval odměnu za každý z uvedených úkonů v plné výši. Dále požadoval odměnu za komplexní podání ze dne , datum, obsahující námitku podjatosti, žádost o přezkum postupu a návrh na zastavení trestního stíhání, jež svým rozsahem a povahou podřadil pod písemné podání ve věci samé a uplatnil za ně jeden celý úkon. Domáhal se i úhrady za účast na jednání se znalcem ve , adresa, a za navazující poradu s klientem dne , datum, , které v souhrnu přesáhly jednu hodinu a měly být honorovány alespoň jako jeden celý úkon podle § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT. Za dva samostatné celé úkony považoval rovněž vyjádření na výzvu soudu ze dne , datum, a ze dne , datum, , protože šlo o reakce doplňující důkazní návrhy a zodpovídající dotazy soudu, tedy o písemná podání ve věci samé. Nadto uplatnil odměnu za porady s klientem konané před hlavním líčením ve dnech , datum, a , datum, , kdy každá z porad trvala více než dvě hodiny (13:00–16:00 a 11:00–15:00), a měly být proto hodnoceny jako dva úkony dle § 11 odst. 1 písm. c) AT, celkem čtyři úkony. Konečně požadoval náhradu i za studium rozsudku a protokolů z hlavního líčení a související právní rozbor dne , datum, , za poradu s klientem dne , datum, a za sepis žádosti adresované Ministerstvu spravedlnosti dne , datum, , které označil za účelně vynaložené náklady v přímé příčinné souvislosti s trestním řízením, kvalifikovatelné jako úkony podle § 11 odst. 1 písm. f), c) a d) AT.3. K náhradě nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky původního řízení žalobce uvedl, že původní řízení bylo zatíženo průtahy. Žalobce namítal, že klíčové důkazy byly opatřeny až soudem a který kritizoval způsob, jakým byly znalci pokládány otázky ze strany policejního orgánu; vinu nebylo možné bez důvodných pochybností prokázat a důkazní návrhy, které policejní orgán odmítl, vedly po jejich dodatečném provedení ke zproštění. Těmito skutkovými a procesními vadami žalobce dovozoval, že průtahy nevznikly složitostí věci, ale nesprávným úředním postupem v přípravném řízení. Délku stíhání vymezil od zahájení dne , datum, do právní moci zprošťujícího rozsudku dne , datum, jako období čtrnácti měsíců a tvrdil, že takto dlouhá doba byla za daných okolností nepřiměřená, neboť při respektování jeho procesních návrhů mohlo být stíhání zastaveno již v přípravné fázi. V této souvislosti poukazoval na své průběžné podněty a stížnosti k postupu policejního orgánu, jež byly bez adekvátního odůvodnění odmítnuty, a na následné zjištění soudu, že otázky zadávané znalcům vycházely z dosud neprokázaných premis., právnická osoba, náhradě nemajetkové újmy způsobené samotným trestním stíháním žalobce dotvrdil, že trestní stíhání zasáhlo jeho rodinný, pracovní a sociální život. Konkrétně tvrdil, že trestní stíhání představovalo pro žalobce psychickou zátěží. Žalobce byl osobou bezúhonnou. V důsledku trestního stíhání utrpěla jeho pověst mezi kolegy a nadřízenými; bylo zasaženo postavení žalobce v rámci kolektivu Městské , Anonymizováno, , adresa, . Žalobce přišel o pracovní pozici, ve které byl oprávněn zastupovat ředitele a měl obavu o své zaměstnání. Žalobce byl politicky aktivní osobu, když kandidoval v komunálních volbách na druhém místě a opětovná kandidatura mu byla znemožněna. Trestní stíhání negativně zasáhlo manželku, otce a další členy rodiny. V neposlední řadě žalobce tvrdil, že trestní stíhání negativně ovlivnilo i jeho finanční situaci, když si byl nucen půjčit peníze od svého otce.5. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že v projednávané věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). K nároku na náhradu škody v podobě obhajného uvedla, že6. K nároku na náhradu nemajetkové újmy za samotné trestní stíhání žalovaná uvedla, že poskytla žalobci částku , částka, , což je dle žalované zcela odpovídající. K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání konečně tvrdila, že původní řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé. K nároku na náhradu škody v podobě obhajného konečně uvedla, že část žalovanou nepřiznaných a neproplacených úkonů nejsou úkony podle advokátního tarifu. Část úkonů pak nepředstavuje účelně vynaložené náklady na změnu nebo zrušení nezákonného rozhodnutí.7. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.8. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok jako v projednávané věci svým podáním ze dne , datum, . Toto bylo vypořádáno stanoviskem žalované ze dne , datum, . Žalovaná uznala existenci odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí, přiznala částku 96 949, , částka, coby náhradu škody způsobené náklady vynaloženými na obhajobu a dále přiznala částku , částka, coby přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou samotným trestním stíháním. Obě tyto částky byly žalobci žalovanou vyplaceny.9. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).10. Z výslechu žalobce soud zjistil, že u , Anonymizováno, , adresa, působí od r. , Anonymizováno, (nástup jako strážník); přibližně v r. , Anonymizováno, byl fakticky pověřen funkcí „zástupce ředitele“ bez formálního výběrového řízení a bez formálního jmenovacího aktu. Ředitelem je , právnická osoba, . Žalobce vypověděl, že po zahájení trestního stíhání došlo bez předchozího vyrozumění k vystěhování kanceláře, setrvalému přesunu do směn a v únoru (následného roku) k jednostrannému zařazení na výkon pochůzkářské služby v rozporu s pracovním řádem městské policie (měsíc výkonu pěší služby, denní směny 6:30–15:00). Formální odvolání z pozice zástupce ředitele žalobci oznámeno nebylo. Žalobce po zahájení trestního stíhání písemně informoval zaměstnavatele o této skutečnosti. Následně měl na něj ředitel a tajemník města vyvíjet nátlak, aby jim umožnil nahlížet do trestního spisu; žalobce to po konzultaci s právním zástupcem odmítl. Odmítavá reakce měla podle něj eskalovat pracovní zhoršení (přesuny, změny zařazení). Žalobce vypověděl, že jeho základní plat je tabulkový a neměnný; proměnlivá složka tvořena příplatky (směnnost, noční) a mimořádnými odměnami, o nichž rozhoduje ředitel. Po změnách zařazení a ukončení poskytování odměn došlo dle žalobce k poklesu čistých měsíčních příjmů o cca 15–20 tis. Kč; v období pouze denních směn (únor) přišel o příplatky cca 3–4 tis. Kč. Od zahájení trestního stíhání nedostává odměny, které jiní kolegové nadále pobírají. Žalobce popsal výraznou psychickou zátěž (nespavost, pocity stigmatizace spojené s odběrem DNA apod.). Specializovanou zdravotní péči nevyhledal. Zvýšil frekvenci kurzů sebeobrany. Žalobce vypověděl, že splácí úvěr ze stavebního spoření/hypoteční úvěr ve výši 1,7 mil. Kč. V souvislosti s řízením čelil mimořádným výdajům (znalecký posudek cca , částka, ) a půjčil si od otce přibližně , částka, . V průběhu řízení byl otec onkologickým pacientem. V rodině o trestním stíhání věděli primárně manželka a otec; děti informovány nebyly. Žalobce dále uvedl, že v malém kolektivu (cca 15 osob) se informace o trestním stíhání rozšířila; žalobce zaznamenal dotazy kolegů a příslušníků Policie ČR i rodinných příslušníků (uváděl i šíření konkrétních obvinění). Po zproštění obžaloby byl konfrontován dotazy typu „jak jsi to mohl vyhrát“. Žalobce popisoval zhoršení vztahů s ředitelem po odmítnutí zpřístupnit trestní spis; vnímá jednání ředitele jako snahu přimět jej k odchodu. Komunikace nadřízeného byla dle něj minimální; služební hodnocení neobdržel od doby založené v trestním spise. Před nástupem k městské policii působil jako auditor v automobilce a následně jako obchodní zástupce (zaměstnanecky i jako OSVČ/vedoucí pobočky). Veřejná či politická angažovanost u žalobce nebyla.11. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že byla bez vědomí žalobce vyklizena jeho kancelář (v závěru července / počátkem srpna 2023) na pokyn ředitele; žalobci byl vyměněn zámek a nemohl se do kanceláře dostat. Současně mu byl od