45 C 68/2023-56 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 89 000,- Kč, způsobené mu v řízení u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 108/2012. Řízení trvalo 10 let a 4 měsíce. Žalobce uplatnil svůj nárok ve výši 180.000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení u žalovaného a žalovaný z této částky přiznal a zaplatil částku 91.000,- Kč. Žalobce však při výpočtu svého nároku vycházel ze základní částky 20.000,- Kč ročně (prvních 24 měsíců v poloviční výši), tj. celkem 180.000,- Kč. Byť žalobce částečně souhlasí i se shrnutím průběhu řízení ze strany žalované, fakticky nesouhlasí s tvrzením žalované o průtazích v řízení způsobených žalobcem z důvodu opakovaných žádostí o odročení jednání a opakovaných žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření. Během daného řízení bylo ze strany žalobce o odročení jednání žádáno celkem 3x, a to 2x ze zdravotních důvodů na straně žalobce a 1x z důvodu čerpání dovolené tehdejší právní zástupkyně žalobce. K opakovaným žádostem o prodloužení lhůty k vyjádření žalobce doplnil, že žádáno bylo 2x, a to jednak z důvodu zdravotních obtíží na straně právního zástupce žalobce a jednak z důvodu jeho nadměrného pracovního vytížení. Ani jedna z výše uvedených skutečností nemůže být žalobci kladena k tíži a krácen tak na požadované částce. Dle žalobce jsou argumenty žalované v tomto směru zcela liché a měla by mu být vyplacena požadovaná částka. Žalobce uplatnil svůj nárok ve výši 180.000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení u žalovaného a žalovaný z této částky přiznal a zaplatil částku 91.000,- Kč. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 26. 5. 2022 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na zadostiučinění ve výši 180.000,- Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup v řízení u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 108/2012. K projednání žádosti žalobce došlo dne 27. 10. 2022. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 91.000,- Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že předmětem posuzovaného řízení je žaloba o zaplacení částky ve výši 200.000,- Kč (vrácení poskytnuté zálohy s ohledem na žalobcovo odstoupení od smlouvy o dílo zhotovení 8 ks kulovnic). Řízení se vyznačuje vyšším stupněm skutkové i právní složitosti, bylo provedeno obsáhlejší dokazování včetně výslechu svědků, opakovaného znaleckého zkoumání a provádění značného množství listinných důkazů, ve věci bylo konáno celkem 10 jednání. V průběhu řízení došlo ke změně petitu žaloby, bylo dále rozhodováno o opravných prostředcích do rozhodnutí procesní povahy. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé jednou a soud II. stupně také jednou. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Žalobce se na délce řízení částečně podílel, a to opakovanými žádostmi o odročení jednání a žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření. V činnosti soudu byly shledány určité prodlevy, zejména od přípisu soudu dne 25. 9. 2012 do vyjádření žalovaného dne 30. 4. 2013 a od tohoto data do nařízení jednání na den 12. 3. 2014, které bylo nakonec odročeno. Průtah lze dále shledat v období od přidělení věci jinému soudci dne 31. 12. 2020 do přípisu soudu dne 28. 5. 2021. V důsledku uvedeného a s přihlédnutím ke skutečnosti, že první rozhodnutí ve věci bylo nadřízeným soudem zrušeno pro vady řízení a nepřezkoumatelnost, je celková délka řízení hodnocena jako nepřiměřená. Při stanovení výše zadostiučinění vycházela ze základní částky, kterou snížila o 35%, a to o 30% z důvodu složitosti řízení a o 5% z důvodu podílu žalobce na délce řízení. Poskytnuté zadostiučinění dle žalované plně koresponduje s požadavky Nejvyššího soudu ČR (zejména se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, č.j. Cpjn 206/2010) a není důvod pro jeho navýšení. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.3. Žádostí o předběžné projednání nároku ze dne 26.5.2022 žádal žalobce na zadostiučinění nemajetkové újmy v řízení sp.zn. 37 Cm 108/2012 Krajského soudu v Hradci Králové částku 180 000,- Kč.4. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 27.10.2022 byl nárok žalobce vypořádán a žalobci byla na zadostiučinění nemajetkové újmy v řízení sp.zn. 37 Cm 108/2012 Krajského soudu v Hradci Králové přiznána částka 91 000,- Kč.5. Ze spisu sp.zn. 37 Cm 108/2012 Krajského soudu v Hradci Králové, který byl v dané věci z důvodu nutnosti předmětný spis vrátit původnímu soudu nadiktován a jehož obsah byl se souhlase účastníků v řízení rekapitulován, soud zjistil následující: Dne 30. 4. 2012 došla Krajskému soudu v Hradci Králové žaloba žalobkyně , Anonymizováno, . proti žalovanému , Jméno žalobce, na zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím. Dne 11. 5. 2012 vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku. Dne 21. 6. 2012 vydal soud platební rozkaz, dne 29. 6. 2012 podal žalovaný proti platebnímu rozkazu odpor. Dne 13. 7. 2012 soud uložil usnesením žalovanému, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě. Dne 15. 8. 2012 došlo soudu vyjádření žalovaného k žalobě. Dne 22. 8. 2012 dal soud pokyn k rozeslání vyjádření žalovaného žalobci, výzva k vyjádření od soudu odešla dne 29. 8. 2012. Dne 19. 9. 2012 požádala policie o zaslání kopie žaloby ve věci a požádala o sdělení současného stavu věci a kdy lze očekávat konečné rozhodnutí. Soud na dopis policie reagoval přípisem ze dne 25. 9. 2012 a sdělil, že s ohledem na vysoké množství věcí napadlých před touto věcí lze nařízení prvního jednání reálně předpokládat v horizontu asi jednoho roku. Dne 30. 4 2013 došla soudu replika žalobce k vyjádření žalovaného. Dne 8. 1. 2014 nařídil soud jednání na 12. 3. 2014. Podáním došlým soudu 27. 2. 2014 žalovaný navrhl, aby si soud vyžádal trestní spis vedený u Policie České republiky. Dne 4. 3.2014 učinil soud dotaz na policii ke spisu. Dne 5. 3. 2014 došla soudu část policejního spisu. Dne 11. 3. 2014 požádal žalobce prostřednictvím zástupce o odročení jednání soudu nařízeného na 12. 3. 2014 z důvodu nemoci zástupce žalobce. Dne 11. 3. 2014 odročil soud jednání na neurčito. Dne 13. 3. 2014 učinil soud pokyn dát spis na lhůtu do 13. 6. 2014. Dne 21. 3. 2014 sdělil zástupce žalobce soudu, že již ukončil pracovní neschopnost a požádal soud o nařízení jednání v nejbližším možném termínu. Dne 25. 3. 2014 nařídil soud jednání na 9. 6. 2014. Dne 9. 6. 2014 proběhlo jednání ve věci, soud jednání odročil za účelem doplnění dokazování. Na neurčito. Obě strany poučil podle § 118a o.s.ř., a poskytl jim za účelem doplnění skutkových tvrzení eventuálně označení důkazů třicetidenní lhůtu, která počíná běžet dnem 30. 6. 2014. Dne 10. 6. 2014 dal soud spis na lhůtu do 31. 7. 2014. Dne 9. 7. 2014 došlo soudu doplnění tvrzení žalovaného a důkazů k nim. Dne 9. 7. 2014 došlo soudu doplnění tvrzení a důkazních návrhů žalobce. Dne 28. 7. 2014 nařídil soud jednání na 24. 11. 2014. Dne 21. 11. 2014 požádal žalovaný o odročení jednání na jiný termín ze zdravotních důvodů, chřipky. Dne 21. 11. 2014 odročil soud jednání na neurčito z důvodu nemoci žalovaného. Dne 25. 11. 2014 nařídil soud jednání na 16. 3. 2015. Dne 11. 3. 2015 došel soudu do spisu znalecký posudek v uvedené věci, zaslaný od žalobce. Dne 16. 3. 2015 proběhlo ve věci jednání. Na něm soud četl znalecký posudek, vyslýchal svědky pana , jméno FO, a pana , jméno FO, . Soud jednání odročil na 10. 6. 2015 za účelem doplnění dokazování čtením listinných důkazů a znovuobeslání svědka pana , jméno FO, . Dne 20. 3. 2000 učinil soud pokyn k předvolání svědka , jméno FO, na jednání dne 10. 6. 2015. Dne 23. 3. 2015 doložil žalobce soudu další listinné důkazy. Dne 3. 6. 2015 požádal žalobce prostřednictvím své advokátky o odročení jednání ze zdravotních důvodů. Uvedl, že je v dočasné pracovní neschopnosti a léčba si vyžádá pravděpodobně dva týdny. Svou účast při jednání považuje za nutnou s ohledem