47 C 94/2023-391 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 4. 5. 2023 doplněnou podáním ze dne 31. 5. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 3 269 416,83 Kč s příslušenstvím, a to jako náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že dne 22. 1. 2019 bylo proti žalobkyni usnesením Policie ČR, pod č. j.: , Anonymizováno, , zahájeno trestní stíhání pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), 3 písm. b) tr. zákoníku, a to ve formě účastenství - pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, závažný zločin dotačního podvodu dle § 212 odst. 1, 6 písm. a) tr. zákoníku, ukončeného ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, zločin poškození finančních zájmů Evropské unie dle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku, ukončeného ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku. Pro citované trestné činy byla podána ke , adresa, (dále jen „krajský soud“) na žalobkyni obžaloba. Rozsudkem krajského soudu z 16. 11. 2021, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, – , Anonymizováno, byla žalobkyně spolu s dalšími obviněnými zproštěna podle § 226 písm. b) tr. zákoníku. Odvolání Krajského státního zastupitelství bylo zamítnuto usnesením , Anonymizováno, ze dne 6. 5. 2022 č. j.: , Anonymizováno, . K nemajetkové újmě dále uvedla, že v příčinné souvislosti s trestním stíháním byla nucena opustit vedoucí pracovní pozici, ukončit své podnikání v oblasti veřejných zakázek jako OSVČ a nemohla tak nadále vykonávat činnost, které se věnovala desítky let a ve které byla považována za erudovanou odbornici. Žalobkyně byla mj. zaměstnancem , adresa, , když její pracovní poměr byl ukončen výhradně z z důvodu trestní kauzy. Od zahájení trestního stíhání a jeho masivní medializace si tzv. v oboru už ani „neškrtla“ - nezískala žádnou zakázku ani práci na dohodu apod. a rozjednané kontrakty nemohla již zahájit a realizovat (, právnická osoba, , , právnická osoba, ., , adresa, ) . Znemožnění realizovat a zhodnotit celoživotní zkušenosti a postupně vybudované renomé, mělo zcela zásadní vliv na její psychický i fyzický stav. Práce pro poškozenou byla nejen povoláním, ale i celoživotním posláním. Výpadek profesní praxe působil samozřejmě stejně tak přímo na její privátní život, nejen znemožněním pravidelných příjmů, a tedy ztrátou dosavadní životní úrovně, ale především ztrátou důležitých kontaktů a osobních vazeb. Psychická zátěž byla prohloubena také skutečností, že právě , adresa, se díky dlouhodobé intenzivní spolupráci stalo druhým domovem poškozené, kde plánovala svoji budoucnost. Své práci bohužel obětovala i svůj manželský vztah, kdy po rozvodu v roce 2016 investovala veškeré volné prostředky do nákupu a zařízení malého bytu v , Anonymizováno, . Trvalý život zde byl však touto kauzou v této době prakticky nemožný a psychicky neúnosný. Jakkoliv je to smutné, jako bezdětná žena bez rodinných povinností byla žalobkyně celoživotně orientována na výkon v oblasti povolání, který tak na psychické rovině nahrazoval její privátní život a potřeby. Proto měla tato kauza zcela zásadní zničující vliv na život žalobkyně ve všech jeho oblastech. Zejména proto se žalobkyně následně rozhodla pro nový začátek v zahraničí, který by ji dal alespoň trochu příležitost znovuzískání důvěry ve společnost a mezilidské vztahy a sama k sobě. Nejprve pobývala nějakou dobu v , Anonymizováno, , poté e , Anonymizováno, , kde dnes pracuje jako recepční a zdělává se v oblast jógy a reflexní terapie. Žalobkyně byla dlouhodobě vystavena značnému psychickému tlaku a nejistotě z výsledku trestního řízení, věc byla významně medializována, psalo se o ní jako o „, Anonymizováno, “. Se zřetelem na výše uvedené se domáhala odškodnění ve výši 2 000 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala náhradu škody představující náklady na právní zastoupení, a to ve výši 468 226,48 Kč. Žalobkyně se dále domáhala částky ve výši 163 416, 35 Kč jakožto nákladů na cesty k soudním jednáním ze , Anonymizováno, do ČR. V neposlední řadě se žalobkyně domáhala ušlého výdělku ve výši 577 324 Kč, když sdělila, že v letech 2016-2018 v průměru dosahovala příjmů před zdaněním v částce 766 716 Kč. V důsledku trestního stíhání se částka jejích příjmů snížila (v průměru let 2019 a 2020 na částku 189 392 Kč). Příjmy žalobkyně jako OSVČ tak v průměru za tyto dva roky poklesly o částku 577 324 Kč a dále jí jen v důsledku trestního stíhání nebyla vyplacena odměna ve výši 60 450 Kč za 310 hodin, kterou měla obdržet na základě sjednané dohody o provedení práce na pozici věcný koordinátor projektu se společností , právnická osoba, .2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 13. 6. 2023, v němž učinila nesporným, že žalobkyně u ní dne 4. 11. 2022 uplatnila nároky, jež jí měl vzniknout v souvislosti s trestním stíháním ve věci vedené u , Anonymizováno, , Anonymizováno, pod sp. zn. , právnická osoba, (dále jen „posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“). Žalovaná konstatovala, že nárok žalobkyně nemohla věcně projednat pro absenci zapůjčení spisu posuzovaného řízení. Podáním ze dne 5. 2. 2024 žalovaná sdělila, že dodatečně projednala alespoň nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy a žalobkyni přiznala odškodnění ve výši 100 000 Kč. Dále došlo k částečnému doprojednání nároků žalobkyně dne 8. 4. 2024, když žalobkyni bylo na náhradě cestovného přiznáno 22 007 Kč. Podáním ze dne 23. 5. 2024 žalovaná sdělila, že dne 23. 5. 2024 byl doprojednán též nárok žalobkyně na náhradu škody v podobě obhajného a žalovaná jí přiznala náhradu ve výši 430 933,88 Kč. V posledku žalovaná podáním ze dne 9. 8. 2024 oznámila, že po rozšíření nároku žalobkyně na náhradu škody spočívajícím v obhajném, přiznala žalobkyni ještě odškodnění ve výši 37 292,60 Kč. Konečně podáním ze dne 23. 4. 2025 žalovaná konstatovala, že dne 23. 4. 2025 došlo k dalšímu doprojednání nároku žalobkyně a žalobkyni bylo na odškodnění náhrady nákladů řízení přiznáno dále 127 267,40 Kč.3. Podáním ze dne 18. 7. 2024 žalobkyně rozšířila žalobu v části náhrady škody spočívající v nákladech obhajoby, a to na částku 714 414, 73 Kč, pročež soud usnesením ze dne 27. 2. 2025, Anonymizováno, žalobu v této části rozšířil. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne 16. 3. 2025.4. Jelikož žalovaná po podání žaloby uhradila žalobkyni celkově částku 717 500,88 Kč (100 000 Kč + 22 007 Kč + 430 933,88 Kč + 37 292,60 kč +127 267,40 Kč), vzala žalobkyně žalobu částečně, co do těchto částek, žalobu zpět. Soud proto výrokem I. řízení v této části zastavil ve smyslu ust. § 96 o. s. ř.5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:6. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobkyně u žalované nároky předběžně uplatnila dne 4. 11. 2022. Dále byl mezi účastníky nesporný průběh trestního řízení. Usnesením ze dne 22. 1. 2019 bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro zvlášť závažný zločin dotačního podvodu dle § 212 odst., Anonymizováno, 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, poškození finančních zájmů Evropské unie dle § 260 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku, a zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Obžaloba byla podána dne 9. 3. 2020. Rozsudkem , adresa, ze dne 16. 11. 2021 byla žalobkyně zproštěna obžaloby. Podaná odvolání byla zamítnuta usnesením , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 6. 5. 2022. Trestní stíhání žalobkyně tak bylo pravomocně skončeno k 6. 5. 2022.7. Z daňového přiznání žalobkyně za rok 2016 na čl. 142 vzal soud za zjištěné, že žalobkyně v roce 2016 dosáhla celkem příjmů ve výši 427 344 Kč, z daňového přiznání žalobkyně za rok 2017 na čl. 171 vzal soud za zjištěné, že žalobkyně v roce 2017 dosáhla celkem příjmů ve výši 528 799 Kč, z daňového přiznání žalobkyně za rok 2018 na čl. 167 vzal soud za zjištěné, že žalobkyně v roce 2018 dosáhla celkem příjmů ve výši 563 378 Kč, z daňového přiznání žalobkyně za rok 2019 na čl. 106 vzal soud za zjištěné, že žalobkyně v roce 2019 dosáhla celkem příjmů ve výši 567 481 Kč, z daňového přiznání žalobkyně za rok 2020 na čl. 164 vzal soud za zjištěné, že žalobkyně v roce 2020 dosáhla celkem příjmů ve výši 100 384 Kč. Ze mzdových listů žalobkyně na čl. 259 a násl. ve spojení s dohodou o provedení práce na čl. 262 a následující se podává, že žalobkyně byla na základě dohody o provedení práce zaměstnána u , adresa, , a to na dobu od 1. 10. 2017 do 31. 1. 2020 s tím, že rozsah práce dle této dohody činí maximálně 560 hodin. Žalobkyni za tuto práci byla od ledna 2018 vyplácena pravidelná měsíční odměna.8. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně nastoupila svoji projektovou kariéru na začátku celého dotačního období, nejdříve byla zaměstnaná, později si založila svo