48 C 170/2024-98 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou podanou dne , datum, (sp.zn. 48 C 170/2024) se žalobce domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 609 Kč s odůvodněním, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení vedeného , anonymizováno, , anonymizováno, věcí (dále jen „, anonymizováno, “) o žádosti o poskytnutí informace pod sp.zn. , anonymizováno, , anonymizováno, /144965 (dále také „první posuzované řízení“). První posuzované řízení bylo dle tvrzení v žalobě zahájeno dne , datum, , kdy žalobce podal žádost o informace, a skončeno bylo dne , datum, , kdy byla informace poskytnuta. Žalobce u žalované nárok uplatnil dne , datum, a , datum, , přičemž žalovaná vyhověla dne , datum, nároku žalobce částečně, a to ve výši 4 870,55 Kč. Žalobce uvedl, že v řízení u , anonymizováno, bylo porušeno jeho práva na poskytnutí informace v zákonné lhůtě. K dosažení účelu jeho žádosti o informace bylo nutno využít opravné prostředky, a že z průběhu řízení vyplývá náročnost získání informací, průtahy povinného subjektu i odvolacího orgánu. Jako základní částku zadostiučinění navrhl žalobce 100 Kč za den prodlení. K této sazbě pak navrhl připočítat 30 %, neboť věc mohla být vyřízena v řádu dnů, dále 30 % kvůli nutnosti podávat opravné prostředky a dále připočítat 20 %, neboť je nutné přihlédnout k závažným dopadům šikanózně vedeného řízení. Za jeden den prodlení tedy v konečném důsledku žalobce požaduje 180 Kč. Dále žalobce poukázal na povinnost žalované vyřídit žádost o informace správně v zákonné lhůtě. Nakonec pak vypočetl, že celkově požaduje zadostiučinění za průtahy s vyřízením žádosti o informace za každý den průtahů od , datum, do , datum, ve výši 105 480 Kč, nicméně ze strany žalované došlo k úhradě 4 870,55 Kč, žalobce tedy žádá vyplatit 100 609 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.2. Žalobou podanou dne , datum, (původně sp.zn. 48 C 171/2024) se žalobce domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 111 478 Kč s odůvodněním, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení vedeného , anonymizováno, o žádosti o poskytnutí informace pod sp.zn. , anonymizováno, , anonymizováno, /106253 (dále také „druhé posuzované řízení“). Druhé posuzované řízení bylo zahájeno dne , datum, , kdy žalobce podal žádost o informace, a skončeno bylo dne , datum, , kdy byla informace poskytnuta. Žalobce u žalované nárok uplatnil dne , datum, , přičemž žalovaná dne , datum, vyhověla nároku žalobce částečně, a to ve výši 5 522,48 Kč. Žalobce uvedl, že v řízení u , anonymizováno, bylo porušeno jeho právo na poskytnutí informace v zákonné lhůtě, že k dosažení účelu jeho žádosti o informace bylo nutno využít opravné prostředky, a že z průběhu řízení vyplývá náročnost získání informací, průtahy povinného subjektu i odvolacího orgánu. Zřejmá je i složitost obrany proti nesprávnému úřednímu postupu. Jako základní částku zadostiučinění navrhl žalobce 100 Kč za den prodlení. K této sazbě pak navrhl připočítat 30 %, neboť věc mohla být vyřízena v řádu dnů, dále 30 % kvůli nutnosti podávat opravné prostředky a dále připočítat 20 %, neboť je nutné přihlédnout k závažným dopadům šikanózně vedeného řízení. Za jeden den prodlení tedy v konečném důsledku žalobce požaduje 180 Kč. Dále žalobce poukázal na povinnost žalované vyřídit žádost o informace správně v zákonné lhůtě. Nakonec pak vypočetl, že celkově požaduje zadostiučinění za průtahy s vyřízením žádosti o informace za každý den průtahů od , datum, do , datum, ve výši 117 000 Kč, nicméně ze strany žalované došlo k úhradě 5 522,48 Kč, žalobce tedy žádá vyplatit 111 478 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.3. Žalobou podanou dne , datum, (původně sp. zn. 48 C 175/2024) se žalobce domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 97 632 Kč s odůvodněním, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení vedeného , anonymizováno, o žádosti o poskytnutí informace pod sp.zn. , anonymizováno, , anonymizováno, /189791 (dále také „třetí posuzované řízení“). Třetí posuzované řízení bylo zahájeno dne , datum, , kdy žalobce podal žádost o informace, a skončeno bylo dne , datum, , kdy byla informace poskytnuta. Žalobce u žalované nárok uplatnil dne , datum, , přičemž žalovaná dne , datum, vyhověla nároku žalobce částečně, a to ve výši 6 048 Kč. Žalobce uvedl, že v řízení u , anonymizováno, bylo porušeno jeho právo na poskytnutí informace v zákonné lhůtě, že k dosažení účelu jeho žádosti o informace bylo nutno využít opravné prostředky, a že z průběhu řízení vyplývá náročnost získání informací, průtahy povinného subjektu i odvolacího orgánu. Zřejmá je i složitost obrany proti nesprávnému úřednímu postupu. Jako základní částku zadostiučinění navrhl žalobce 100 Kč za den prodlení. K této sazbě pak navrhl připočítat 30 %, neboť věc mohla být vyřízena v řádu dnů, dále 30 % kvůli nutnosti podávat opravné prostředky a dále připočítat 20 %, neboť je nutné přihlédnout k závažným dopadům šikanózně vedeného řízení. Za jeden den prodlení tedy v konečném důsledku žalobce požaduje 180 Kč. Dále žalobce poukázal na povinnost žalované vyřídit žádost o informace správně v zákonné lhůtě. Nakonec pak vypočetl, že celkově požaduje zadostiučinění za průtahy s vyřízením žádosti o informace za každý den průtahů od , datum, do , datum, ve výši 103 680 Kč, nicméně ze strany žalované došlo k úhradě 6 048 Kč, žalobce tedy žádá vyplatit 97 632 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.4. Dále žalobce ke všem posuzovaným řízením uvedl, že mu vznikla újma poskytnutím informace po projití zákonné lhůty, čímž byl porušen zákon. Žalovaná dle žalobce neuznala, že úsilí spojené s podáním oprávněných opravných prostředků jako důsledek obstrukčního jednání povinného subjektu již samo o sobě znamená zvýšený zájem na získání informace. Žalovaná dle žalobce nezohlednila, že předmětem řízení bylo základní právo na informace dle čl. 17 Listiny. Žalovaná také nevzala do úvahy skutečnost, že žalobce důvodně podal opravné prostředky, přičemž řádným poskytnutím informace tzv. na první dobrou by žádné průtahy nenastaly. Za daných okolností je dle žalobce nadbytečné, aby soud konstatoval skutečnost, že došlo k poskytnutí informace po zákonné lhůtě, toto je zjevné. Nakonec žalobce uvádí, že se v případech týkajících se základních práv presumuje zásadní význam předmětu řízení pro účastníka a že skutečnost, že se žádané informace přímo netýkají žadatele, nevypovídá o důležitosti informace pro žadatele. Pokud jde o první posuzované řízení, žalovaná uznala a poskytla zadostiučinění pouze za 462 dnů, když poskytnutí informace trvalo 601 dnů. Žalovaná dle žalobce také neoprávněně krátila částky poskytnutého zadostiučinění. Pokud jde o nevýznamnost žádané informace, k tomuto žalovaná nepředložila žádné konkrétní důkazy.5. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, k žalobám uvedla, že k žádostem žalobce, které byly předmětem v rámci třech posuzovaných řízení, vydala dne , datum, vyjádření v rámci předběžného projednání žádostí, přičemž pod bodem XVII. bylo řešeno první posuzované řízení a žalobci bylo v této věci přiznáno zadostiučinění ve výši 4 851 Kč s úrokem z prodlení v celkové výši 4 870,55 Kč. Dále pod bodem IV. zmíněného vyjádření žalované bylo řešeno druhé posuzované řízení a žalobci bylo v této věci přiznáno zadostiučinění ve výši 5 491,50 Kč s úrokem z prodlení v celkové výši 5 522,48 Kč. A konečně pod bodem XX. zmíněného vyjádření žalované bylo řešeno třetí posuzované řízení a žalobci bylo v této věci přiznáno zadostiučinění ve výši 6 048 Kč. Dále žalovaná poukázala na to, žalobce nijak neosvědčil zájem na požadované informaci. Byť se majetková újma v těchto případech presumuje, žalovaná má za to, že význam řízení byl pro žalobce marginální. Žalovaná také upozornila na četnost žalobce podávaných žádostí, přičemž připomněla, že informační zákon neslouží k pouhému uspokojení osobní zvědavosti. Dále uvedla, že výsledem mnoha žádostí žalobce závisel na posouzení shodné právní otázky, přičemž nejistota žalobce ohledně výsledku se v tomto směru nemohla multiplikovat, žádosti byly ostatně od zaujetí právního názoru nadřízeného orgánu řešeny obdobně. Kromě toho žalovaná konstatovala, že její postup byl veden snahou ochránit citlivé informace recipientů sociálních dávek, neboť drtivá většina žádostí žalobce směřuje právě do této oblasti. Nejednalo se tedy ze strany žalované o úmyslné obstrukční jednání. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout.6. Usnesením ze dne , datum, , č.j. 48 C 170/2024- 9, soud spojil řízení vedená pod sp. zn. 48 C 170/2024, 48 C 171/2024 a 48 C 175/2024 ke společnému řízení, neboť všechna řízení se týkající týchž účastníků a skutkově spolu souvisejí, jelikož se týkají obdobného skutkového stavu založeného na tom, že žalobce coby poškozený měl utrpět nemajetkovou újmu plynoucí z délky řízení vedených , anonymizováno, ve věci žádostí o poskytnutí informací.7. Ve