48 C 170/2025-71 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, domáhal po žalované náhrady škody s odůvodněním, že rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, /3, kterým byl zamítnut rozklad proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, /11, bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, . Rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti byla žalobci uložena pokuta ve výši 70 000 Kč, kterou dne , datum, uhradil, přičemž shodná částka mu byla vrácena dne , datum, . V souvislosti s označeným rozhodnutím ministra spravedlnosti, které bylo pro nezákonnost zrušeno, se žalobce domáhal 1) náhrady škody 27 401 Kč představované úroky z prodlení v zákonné výši z částky 70 000 Kč za období od , datum, do , datum, , 2) náhrady nákladů vynaložených na zastoupení žalobce ve správním řízení u Ministerstva spravedlnosti ve výši 58 412 Kč a 3) náhrady nákladů vynaložených na zastoupení žalobce v soudním řízení správním.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, k žalobě učinila nesporným uplatnění všech nároků dne , datum, s tím, že žalovaná nároky žalobce projednala a tím, že částečně vyhověla a žalobci přiznala částku 7 865 Kč, kterou vyplatila dne , datum, . Dále žalovaná učinila nesporným vedení řízení o přestupku s žalobcem, v němž mu byla uložena pokuta 70 000 Kč, skutečnost, že rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí byl zamítnut, přičemž rozhodnutí ministra spravedlnosti bylo poté zrušeno soudem ve správním soudnictví a řízení o přestupku poté zastaveno. Požadovaný úrok z prodlení z částky 70 000 Kč podle žalované není škodou a tento nárok není důvodný. K nárokům na náhradu nákladů řízení žalovaná uvedla, že částečně žalobcův nárok shledala důvodným. Nárok na náhradu nákladů zastoupení v řízení před správním soudem podle žalované není důvodný, protože je žalobce mohl v soudním řízení správním uplatnit a byly mu přiznány. Ohledně nákladů správního řízení žalovaná shledala nárok částečně důvodný již v rámci předběžného projednání, přičemž poskytla náhradu podle advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, odpor proti příkazu, nahlédnutí do spisu, vyjádření k podkladům rozhodnutí a podání rozkladu) po 1 000 Kč a 5 režijních paušálů 1 500 Kč za stejné úkony po 300 Kč a náhradu za 21% DPH. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení usnesením ze dne , datum, , č.j. 48 C 170/2025-62. Žalobce výslovně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil ve vyjádření ze dne , datum, a žalovaná se k výzvě nevyjádřila, pročež se má za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání rovněž souhlasila.4. Soud na základě skutečností mezi účastníky nesporných a na základě listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: S žalobcem bylo Ministerstvem spravedlnosti vedeno řízení o přestupku pod sp.zn. , anonymizováno, . V tomto řízení byla žalobci pravomocně (zamítnutím rozkladu žalobce rozhodnutím ministra spravedlnosti ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, /3) uložena pokuta ve výši 70 000 Kč, kterou žalobce uhradil. Žalobce byl v řízení o přestupku zastoupen advokátem , tituly před jménem, , právnická osoba, (zjištěno ze shodných tvrzení a ze spisu Ministerstva spravedlnosti sp.zn. , anonymizováno, ). Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, /3, podal žalobce žalobu k Městskému soudu v Praze. V soudním řízení správním byl žalobce zastoupen advokátem , tituly před jménem, , právnická osoba, . Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, -116, bylo rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, /3, zrušeno a věc vrácena Ministerstvu spravedlnosti k dalšímu řízení. Ministerstvu spravedlnosti bylo rozsudkem rovněž uloženo zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 26 262 Kč k rukám jeho právního zástupce. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, (zjištěno ze shodných tvrzení a spisu Městského soudu v Praze, sp.zn. , anonymizováno, ).5. Z listinných důkazů a shodných tvrzení, jak byly výše uvedeny, byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud nevycházel z těch listinných důkazů, které byly navrženy k prokázání skutečností mezi účastníky nesporných a blíže nehodnotil ty listinné důkazy, z nichž posléze žádná skutková zjištění neučinil.6. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav následovně.7. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.8. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.9. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.10. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.11. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.12. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.13. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.14. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.15. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o.z.“).16. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.17. Podle § 2952 o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.18. V řízení bylo nesporným, že žalobce své nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).19. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle OdpŠk, je nutno, aby byly splněny tří podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna, byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.20. Soud posoudil nároky žalobce takto. Žalobce všechny tři své nároky odvozoval od tvrzení, že pravomocné rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne , datum, bylo zrušeno soudem rozhodujícím ve správním soudnictví. Soud všechny nároky posoudil podle § 8 OdpŠk jako nároky z nezákonného rozhodnutí. Žalovaná nečinila sporným, že ke zrušení rozhodnutí ministra spravedlnosti o rozkladu došlo. Po právní stránce jsou naplněny znaky existence nezákonného rozhodnutí. Odpovědnostní titul je dán. Soud se dále zabýval otázkou vzniku škody a příčinné souvislosti.21. Pokud jde o první nárok, představovaný úroky z prodlení z částky 70 000 Kč za období od zaplacení dne , datum, do vrácení této částky dne , datum, , soud dospěl k těmto právním závěrům. Není spor o tom, že žalobce u