48 C 33/2025-128 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, , doručenou soudu téhož dne, ve znění pozdější změny žaloby a doplnění domáhal po žalované zaplacení odškodnění za nemajetkovou újmu z trestního stíhání ve výši 780 000 Kč v souvislosti s trestním řízením vedeným proti žalobci posléze u Městského soudu v Praze pod sp.zn. , anonymizováno, , kdy byl obžaloby zproštěn dle § 226 písm. a) t.ř. rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , který ve spojení s usnesením Vrchního soudu v praze ze dne , datum, nabyl právní moci dne , datum, . Nároku se žalobce domáhal v souvislosti s nezákonným rozhodnutím – usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, . Žalobce uvedl, že byl obviněn pro zvlášť závažný zločin znásilnění s trestní sazbou od 5 do 12 let. Trestní stíhání trvalo 25 měsíců, trestnímu stíhání předcházelo zadržení žalobce v místě bydliště, nasazení pout a omezení na svobodě v trvání 31 hodin. Podstatou obvinění bylo, že se žalobce měl dopustit znásilnění na své , Anonymizováno, dceři , jméno FO, . Povaha zločinu, z něhož byl žalobce obviněn - znásilnění nezletilé dívky útlého věku, je společností nahlížena jako zvlášť zavrženíhodný zločin, obzvláště je-li objektem takového zločinu vlastní dcera. Žalobce byl svým okolím nahlížen jako osoba „pachatele“, jenž se měl dopustit odpudivého zločinu. Takto byl žalobce nahlížen, a to i ze strany řady osob z institucí, s nimiž přišel klient do kontaktu v souvislosti s trestním stíháním (OSPOD, ÚMČ , adresa, , Dětské krizové centrum, mateřská škola nezletilé, svědci slyšení v tr. řízení atd.), kde intenzivně vnímal, že s ním je jednáno nanejvýš podezřívavě, odtažitě a chladně jako s jakýmsi podřadným elementem - druhořadým rodičem nezletilé. Do doby zahájení trestního stíhání byl žalobce řádným občanem, zcela bezúhonnou osobou, řádně integrovanou ve společnosti, plnícím si veškeré své povinnosti jak v oblasti soukromého života, tak ve vztahu k státu a společnosti. Po celou tuto dobu žalobce skutečnost obvinění ze zvlášť závažného zločinu znásilnění své dcery vnímal jako těžké příkoří, v důsledku čehož se u něho rozvinul stres, nespavost, nejistota, obavy a strach z výsledku tr. řízení a z budoucna. Byl nucen se podrobit ponižujícímu falopletysmografickému vyšetření znalcem z oboru sexuologie. Byl nucen sdělit informace o trestním stíhání svojí rodině, známým a přátelům, z řadou z nich pak byly kontakty s žalobcem zcela přerušeny, či zásadně ochladly. Se zahájením trestního stíhání a nuceným odloučením od své dcery (uloženým zákazem styku s ní předběžným opatřením) se žalobce nebyl schopen jakkoli vyrovnat, pociťoval marnost, projevili se u něj těžké úzkostné stavy, výkyvy nálad od pocitů hluboké deprese, přes panické ataky až po zoufalství a noční můry, záchvaty bolesti hlavy (migrenózní ataka), celkově došlo u žalobce ke zhoršení jeho zdravotního stavu jak po stránce fyzické, tak psychické. V krátkém časovém období následujícím po zahájení trestního stíhání přibral na své tělesné váze cca 25 kg, došlo u něj k absolutní ztrátě důvěry v okolí a provázel jej pocit bezmoci. V noci se často probouzel s děsivými výjevy, načež propukal v nekontrolovatelný pláč s myšlenkami na nezletilou a ztrátu kontaktu s ní, následně nemohl usnout. Provázely ho kontinuálně pocity frustrace, stresu, bezvýchodné situace z nejistoty a beznaděje v důsledku kterých se nedokázal dostatečně soustředit ani v domácnosti, ani ve své práci, byl roztěkaný, což jej značně paralyzovalo v možnosti jeho běžného fungování způsobem dosavadního vedení života. Pociťoval strach a důvodné obavy o své zdraví a život, kdy byl seznámen s tím, že pokud by došlo k jeho odsouzení, jak je dle obecného povědomí známo, chovají ostatní vězni k osobám odsouzeným za mravnostní delikty, zejména pak za delikty spáchané na nezletilých dětech, nesmírnou zášť, jež takřka vždy vede k psychickému týrání a fyzickému napadání, nezřídka končící těžkými zdravotními újmami takto odsouzených osob. Žalobce aktivně proti vznesenému obvinění brojil, opakovaně navrhoval doplnit vyšetřování kromě jiného i zpracováním znaleckého posudku na osobu oznamovatelky , jméno FO, (bývalé manželky) k prověření její věrohodnosti, čemuž OČTŘ ani jednou nevyhověly, byť posléze ve zprošťujícím rozsudku to byla právě výpověď , právnická osoba, , jejíž osobu v konečném důsledku soud zhodnotil jako nevěrohodnou.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce dne , datum, nárok uplatnil. K projednání žádosti žalobce došlo dne , datum, , přičemž žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, uznala základ nároku a přiznala na odškodnění za nemajetkovou újmu z trestního stíhání částku 220 000. Po stručné rekapitulaci průběhu trestního řízení žalovaná vyšla z toho, jaký trest žalobci hrozil, že obvinění se vztahovalo k zavrženíhodné trestné činnosti, které měla být spáchána na vlastím dítěti, z délky stíhání 2 roky a 1 měsíc, že ve věci rozhodoval rovněž Ústavní soud. Žalovaná vzala v úvahu zásahy do rodinného života žalobce, zejména odloučení od dcery , jméno FO, a narušení jejich vztahu, dopady do společenského, sociálního a profesního života žalobce, do jeho cti, lidské důstojnosti, dobré pověsti a do zdravotního stavu. Žalovaná rovněž zohlednila nutnost podrobit se falopletysmografickému vyšetření, omezení na osobní svobodě a skutečnost, že se informace o trestním stíhání rozšířila. Žalovaná případ žalobce srovnala s obdobnými případy a dospěla k závěru o přiznání částky 220 000 Kč, kterou žalobci vyplatila. Ve zbylém rozsahu žalovaná navrhla žalobu zamítnout, když omluvu a částku, kterou žalobci přiznala na odškodnění za nemajetkovou újmu pokládala za odpovídající skutkovým okolnostem případu žalobce. Ve zbylém rozsahu žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.3. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání.4. Na základě skutečností mezi účastníky nesporných, které soud vzal za svá skutková zjištění a provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Usnesením policejního orgánu ze dne , datum, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání trestného činu znásilnění dle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Ve věci podána dne , datum, obžaloba. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, byl žalobce obžaloby zproštěn podle § 226 písm. a) trestního řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , kterým bylo odvolání státní zástupkyně zamítnuto, že žalobce u žalované nároky uplatnil dne , datum, a že žalovaná nároky předběžně projednala, což sdělila stanoviskem ze dne , datum, , kdy se žalovaná žalobci omluvila a přiznala mu coby odškodnění za nemajetkovou újmu v souvislosti s trestním stíháním částku 220 000 Kč. Soud má za prokázané, že žalobce byl obviněn a posléze obžalován pro skutek, v němž byl spatřován zvlášť závažný zločin znásilnění dle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku., za což mu hrozil trest odnětí svobody na 5 až 12 let, že trestní stíhání trvalo 2 roky a 1 měsíc a že došlo k vydání zprošťujícího rozsudku podle § 226 písm. a) trestního řádu. V průběhu trestního řízení se žalobce podrobil falopletysmografickému vyšetření znalcem z oboru sexuologie, podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy stížnost byla zamítnuta, podal stížnost proti usnesení státního zástupce o určení opatrovníka nezletilé, kdy této stížnosti bylo vyhověno, žalobce podal stížnost proti usnesení státního zástupce o zákazu styku s nezletilou dcerou, kdy tato stížnost byla zamítnuta. V této souvislosti žalobce podával ještě stížnost proti usnesení nadřízeného státního zástupce k Městskému soudu v Praze, ale i ta byla zamítnuta. Žalobce po celou dobu trestního stíhání neměl možnost styku s nezletilou dcerou , jméno FO, a že v této souvislosti využíval možnosti, jak tento stav zvrátit, ale nebyl v této souvislosti se svými stížnostmi či návrhy úspěšný. V průběhu trestního řízení žalobce navrhoval k výslechu svědky, nicméně s tímto návrhem nebyl u policejního orgánu úspěšný. Žalobce navrhoval znalecký posudek na oznamovatelku, bývalou manželku , jméno FO, a na její syny (věk přibližně 10 až 14 let), ze strany policejního orgánu došlo k zamítnutí návrhu žalobce na doplnění vyšetřování. Žalobce navrhoval doplnění otázek pro znalce k vypracování znaleckého posudku na psychický stav nezletilé, což byl znalecký posudek z oboru zdravotnictví – psychologie, ale tomuto návrhu nebylo vyhověno. Žalobce žádal o opravu protokolu o výslechu svědkyně , jméno FO, , čemuž nebylo vyhověno a přibližně po 6 měsících žalobce obdržel úřední záznam, že k žádnému pochybení při sepisu protokolu o výslechu svědkyně , jméno FO, nedošlo. V trestním spise je založená zpráva OSPOD, která se pozitivně vyjadřuje o vztahu žalobce s nezletilou dcerou , jméno FO, a že na čl. 227 v rámci svého výslechu dne , datum, žalobce popisuje pozitivně svůj vztah s nezletilou. V trestním spise je založena zpráva