28 C 125/2025-60 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 3. 2025 se žalobce domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy s odůvodněním, že usnesením Policie ČR ze dne 26. 8. 2022 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce dle §160 odst. 1 trestního řádu pro přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 15. 5. 20245, č. j. , Anonymizováno, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2024, č. j. , Anonymizováno, , byl žalobce následně obžaloby zproštěn. Žalobce tak požadoval náhradu za vynaložené náklady na obhajobu ve výši 66 000 Kč, a dále i náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 60 000 Kč z důvodu, že v případě nezákonného trestního stíhání je dle konstantní judikatury nemajetková újma presumována a není nutné ani žádoucí prokazovat konkrétní následek, tedy konkrétní zásah do práv žadatele. V případě žalobce se jednalo o dlouhodobý duševní stav nepohody, stresu a nejistoty, bylo na něj hleděno okolím jako na kriminálníka a objevili se závažné zdravotní komplikace v podobě zánětu slinivky, následkem čehož žalobce značně zhubl. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 28. 9. 2024, žalovaná pak stanoviskem ze dne 28. 3. 2025 vyhověla žalobci co do tzv. obhajného v částce18 050 Kč, ohledně nemajetkové újmy konstatovala toliko porušení práva žalobce a vyslovila omluvu. S ohledem na výše uvedené je však zjevné, že újma, která byla trestním stíháním žalobci způsobena, nemůže být odčiněna pouhým konstatováním porušení práva.2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku dne 28. 9. 2024. Popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , Anonymizováno, . K uplatněným nákladům obhajoby uvedla, že žalobci přiznala částečně uplatněné náklady obhajoby, ovšem nikoliv v účtované výši, ale v souladu se sazbami dle advokátního tarifu. Dále neuznala některé vyúčtované úkony z důvodu duplicitního vyúčtování nebo z důvodu, že nebyly účelné a účtovatelné dle advokátního tarifu. Ohledně nemajetkové újmy uvedla, že trestní stíhání trvalo necelé dva roky a žalobce ve své žádosti netvrdil žádné konkrétní zásahy do jeho práv, přičemž žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobce, že nemajetková újma v případě nezákonného trestního stíhání je presumována, k čemuž odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu. Uvedla, že lze mít za to, že trestním stíháním může být zasaženo do života stíhané osoby, z toho důvodu tedy žalovaná konstatovala porušení práva žalobce a omluvila se mu. Tuto kompenzaci s ohledem na nedostatečná tvrzení žalobce považovala za dostačující.3. Podáním ze dne 1. 12. 2025 vzal žalobce žalobu co do částky 18 050 Kč z titulu náhrady škody za tzv. obhajné zpět, soud proto řízení usnesením ze dne 2. 12. 2025, č. j. 28 C 125/2025-52, do této částky zastavil.4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž předložené důkazy považoval za zcela hodnověrné, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém stavu:5. Ze spisu Okresního soudu Praha – západ sp. zn. , Anonymizováno, má soud za prokázaný průběh řízení následovně: Usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Praha venkov – západ, Oddělení hospodářské kriminality, č. j. , Anonymizováno, ze dne 26. 8. 2022 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1 tr. zákoníku, usnesení bylo žalobci doručeno 1. 9. 2022 společně s předvoláním k výslechu. Dne 13. 9. 2022 byl žalobce vyslechnut, bez účasti obhájce. Dne 15. 9. 2022 byla vyslechnuta svědkyně , jméno FO, , dne 16. 9. 2022 svědkyně , jméno FO, a dne 5. 10. 2022 svědek , jméno FO, , všechny výslechy bez účasti obhájce. Dne 19. 10. 2022 byl žalobce vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis, který prostudoval sám a dne 2. 11. 2022 byl podán návrh na podání obžaloby. Opatřením ze dne 16. 12. 2022 bylo rozhodnuto soudem o vrácení věci k doplnění s pokyny k doplnění. Dne 21. 3. 2023 byla opětovně vyslechnuta svědkyně , jméno FO, . Dne 12. 4. 2023 byl žalobce opětovně vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis, což učinil sám dne 2. 5. 2023. Dne 10. 5. 2023 byl opětovně podán návrh na podání obžaloby ve věci žalobce za přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1 tr. zákoníku. Dne 8. 6. 2023 byla podána obžaloba č. j. , Anonymizováno, k Okresnímu soudu Praha-západ, přičemž státní zástupce navrhoval žalobci uložení trestu odnětí svobody ve výměře 6 měsíců s podmíněným odložením na zkušební dobu 18 měsíců. Usnesením ze dne 26. 6. 2023, č. j. , Anonymizováno, , bylo soudem rozhodnuto o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Dne 28. 6. 2023 podala státní zástupkyně stížnost do vydaného usnesení, kterou dne 4. 7. 2023 odůvodnila. Dne 21. 7. 2023 byl spis předložen odvolacímu soudu, který v neveřejném zasedání dne 31. 7. 2023 usnesení soudu I. stupně zrušil a vrátil zpět k novému projednání. Na den 13. 9. 2023 bylo nařízeno hlavní líčení, dne 12. 9. 2023 podal žalobce žádost o odročení hlavního líčení, které bylo dalšího dne odročeno na 4. 10. 2023. Dne 4. 10. 2023 se konalo hlavní líčení, při kterém žalobce požádal o odročení z důvodu možnosti zajistit si obhájce. Přípisem ze dne 6. 10. 2023 obhájkyně žalobce oznámila soudu převzetí právního zastoupení. Na den 19. 10. 2023 bylo nařízeno hlavní líčení, které se konalo od 13:08 do 14:30 s účastí obhájkyně. Dne 15. 11. 2023 se konalo další hlavní líčení od 9:30 do 10:58 za účasti obhájkyně. Dne 7. 12. 2023 se konalo další hlavní líčení od 13:00 do 13:59, obhájkyně se účastnila a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal žalobce, státní zástupkyně podala do protokolu odvolání. Rozsudek byl vypraven 22. 1. 2024. Dne 26. 2. 2024 byla státní zástupkyně vyzvána k odstranění vad odvolání, což učinila podáním z 4. 3. 2024. Dne 8. 3. 2024 byl spis předložen odvolacímu soudu, který dne 19. 3. 2024 v neveřejném zasedání rozsudek zrušil a vrátil soudu I. stupně. Prvostupňový soud vydal pokyn k předvolání k hlavnímu líčení na den 15. 5. 2024, které se konalo od 9:30 do 10:59, přičemž bylo přerušeno v době od 10:36 do 10:52, byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce opětovně zproštěn obžaloby, obhájkyně se účastnila, a státní zástupkyně opět podala odvolání do protokolu. Rozsudek byl vypraven 4. 6. 2024. Dne 17. 6. 2024 byla státní zástupkyně opět vyzvána k odstranění vad odvolání, což učinila podáním z 20. 6. 2024. Dne 19. 7. 2024 byl spis předložen odvolacímu soudu, který nařídil veřejné zasedání na den 20. 8. 2024, ze kterého se obhájkyně žalobce podáním z 24. 7. 2024 omluvila. Odvolací soud při veřejném zasedání odvolání zamítl, usnesení bylo doručeno a nabylo právní moci dne 20. 8. 2024.6. Za úkony obhajoby žalobce uhradil své obhájkyni částku ve výši 66 000 Kč (faktura č. 2024001 – čl. 43 spisu, faktura č. 2024041 – čl. 44 spisu), výpis z účtu – čl. 47 a 50 spisu, příjmový pokladní doklad – čl. 49 spisu).7. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 28. 9. 2024, přičemž žalovaná o žádosti rozhodla stanoviskem ze dne 28. 3. 2025, kterým žalobci přiznala náhradu za obhajné ve výši 18 050 Kč a na nemajetkové újmě konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a žalobci se omluvila. (nesporná tvrzení účastníků, stanovisko žalované – čl. 3 spisu).8. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Z dalších provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil, proto skutková zjištění z těchto provedených důkazů soud v rámci tohoto odůvodnění dále nerozebírá.9. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení:10. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.11. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.12. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.13. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Ro