11 C 196/2020-54 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podáním ze dne 4. 4. 2020 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 9 615 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení podal dne 17. 7. 2019 žalovaný prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na webových stránkách žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč na 28 dní s roční úrokovou sazbou 0 %, a to převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Po schválení žádosti žalobkyně zaslala žalovanému smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 795075, kterou žalovaný podepsal prostřednictvím elektronického kódu zaslaného pomocí SMS dne 17. 7. 2019. Téhož dne zaslala žalobkyně požadovanou částku na bankovní účet žalovaného. Žalovaný byl k datu splatnosti úvěru povinen žalobkyni vrátit jak dlužnou jistinu, tak poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 211 Kč. Svou smluvní povinnost vůči žalobkyni však nesplnil řádně a včas, čímž žalobkyni vznikl nárok též na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny dle čl. IX odst. 1 písm. a) smlouvy o úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že dne 17. 7. 2019 zaslala žalobkyně na bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 6 000 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem předmětného bankovního účtu je žalovaný. Dopisem ze dne 6. 3. 2020, odeslaným na elektronickou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o úvěru, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný doposud neuhradil ani část dluhu. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva o úvěru byla předložena bez podpisů stran smlouvy. Soud si je vědom, že smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně pomocí elektronického kódu zaslaného formou SMS zprávy, žalobkyně však žádným způsobem nedoložila, že by tak skutečně učinil přímo žalovaný, a to navíc v předloženém znění smlouvy. Potvrzením o provedené platbě ze dne 17. 7. 2019 žalobkyně pouze prokázala, že žalovanému byla téhož dne poukázána částka ve výši 6 000 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně unesla své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, nikoliv však k právnímu důvodu (uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě byla částka poskytnuta). 7. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud postupoval dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Při vědomí, že v řízení nebyl prokázán právní důvod, na jehož základě žalobkyně poukázala žalovanému částku 6 000 Kč, soud posoudil předmětnou částku jako bezdůvodné obohacení žalovaného, které je povinen žalobkyni vrátit. Ve zbylé části soud žalobu zamítl, neboť bez prokázání uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nelze přisvědčit žalobnímu nároku na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ani smluvní pokuty, které měly být dle žalobkyně mezi stranami v této smlouvě ujednány. 8. S přihlédnutím ke skutečnosti, že se žalovaný přes výzvy k plnění dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 339,26 Kč, přičemž tato částka představuje 24,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,4 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,6 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 9 615 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění ze dne 6. 3. 2020 dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a částky 200 Kč za návrh ve věci samé ze dne 4. 4. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. 10. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.