11 C 383/2020-20 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 7. 10. 2020 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 1 411 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřely žalobkyně a žalovaná dne 14. 10. 2014 na dobu neurčitou pojistnou smlouvu č. 6308315882 o pojištění vozidla k osobnímu automobilu tovární značky ŠKODA FELICIA, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo technického průkazu], na jejímž základě byla žalovaná povinna platit ročně pojistné ve výši 2 604 Kč Počátek pojištění byl stanoven na den 14. 10. 2014. Žalovaná svou smluvní povinnost nesplnila, neboť i přes opakované upomínky za období od 14. 10. 2019 do 17. 1. 2020 včetně pojistné neuhradila. Vzhledem k výše uvedenému žalobkyně ukončila předmětnou pojistnou smlouvu ke dni 17. 1. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 14. 10. 2014 na dobu neurčitou pojistnou smlouvu č. 6308315882 o pojištění vozidla k osobnímu automobilu tovární značky ŠKODA FELICIA, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo technického průkazu], na jejímž základě byla žalovaná povinna platit ročně pojistné ve výši 2 604 Kč. Dle přehledu předpisů a plateb ke dni 28. 7. 2020 žalovaná přes upomínky žalobkyně, zpoplatněné dle Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od 1. 6. 2019, neuhradila předepsané pojistné za období od 14. 10. 2019 do 17. 1. 2020. Dopisem ze dne 3. 2. 2020 žalobkyně oznámila žalované, že z důvodu neuhrazení pojistného předmětné pojištění zaniklo ke dni 17. 1. 2020. Dne 29. 5. 2020 odeslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dluhu v celkové výši 1 411 Kč. Žalovaná doposud neuhradila ani část dlužného pojistného. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li zákon jinak, je vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 7. Dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Soud má za prokázané, že žalobkyně si vůči žalované své povinnosti z pojistné smlouvy splnila, žalovaná však nehradila ujednané pojistné řádně a včas, když nezaplatila pojistné za období od 14. 10. 2019 do 17. 1. 2020. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a soud jí jako takové vyhověl v plném rozsahu. 9. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 411 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., částky 200 Kč za výzvu k plnění ze dne 29. 5. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a částky 200 Kč za návrh ve věci samé ze dne 7. 10. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a to včetně paušální náhrady výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč činící 189 Kč. 11. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení pojistného), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.