11 C 400/2020-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 2. 9. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 1 000 Kč s příslušenstvím. Dle žalobkyně uzavřela dne 9. 1. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [číslo] [adresa] [adresa], [adresa] [adresa] [číslo], [země], s žalovaným smlouvu o úvěru č. 1909887, jíž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč s roční úrokovou sazbou 486,67 % a žalovaný se zavázal předmětnou částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 120 Kč vrátit do 20. 1. 2015. Žalovaný však nesplnil své smluvní povinnosti řádně a včas, když právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ani část dluhu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 9. 1. 2015 smlouvu o úvěru č. 1909887, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v hotovosti ve výši 1 000 Kč se splatností do 20. 1. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 1. 2018. Přes upomínku žalobkyně ze dne 5. 6. 2020, odeslanou žalovanému dne 10. 6. 2020, žalovaný doposud neuhradil ani část dluhu. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. V předmětném sporu uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 1 000 Kč a žalovaný se zavázal předmětnou jistinu vrátit spolu s úroky a poplatkem za poskytnutí úvěru do 20. 1. 2015. 7. Jelikož žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by jistinu úvěru ve výši 1 000 Kč vrátil, soud žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to ode dne následujícího po splatnosti úvěru. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč, sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění ze dne 5. 6. 2020 dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne 2. 9. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. 9. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků. 10. Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že výzva k plnění ze dne 5. 6. 2020 naplňuje požadavky § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť obsahuje pouze základní skutkový, nikoliv však právní rozbor. Soud tak předmětnou upomínku posoudil jako jednoduchou výzvu ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a za tento úkon právní služby přiznal žalobkyni náhradu za mimosmluvní odměnu ve výši jedné poloviny.