20 C 173/2020-34 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně (dřívější [právnická osoba]) po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] s pojistným ročně ve výši 4 506 Kč splatným 1 ročně. Žalovaný neuhradil pojistné, k zániku pojištění tak došlo uplynutím stanovené lhůty dne [datum]. Dlužné pojistné činí částku ve výši 1 387 Kč. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzýván, dlužné pojistné však ani poté neuhradil. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně také zaplacení zákonných úroků z prodlení. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Bylo sjednáno celkové roční pojistné ve výši 4 506 Kč splatné ročně. Za dobu trvání pojistného vztahu vznikl nedoplatek na pojistném ve výši 1 387 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužného pojistného vyzván předžalobkyní upomínkou ze dne 19. 8. 2019. Podle ust. § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle ust. § 13 odst. 2 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ust. § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu, na základě které vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému sjednané pojištění a žalovanému povinnost platit sjednané pojistné. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné ve výši 1 387 Kč. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, to však neučinil, soud proto žalobě vyhověl. Vedle dlužné částky vznikl žalobkyni také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění – půl úkonu). Celkem náklady řízení činí 1 368 Kč.