5 C 138/2020-25 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala na žalovaném zaplacení 4 336 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jde o dluh žalovaného na nájemném za přijímací zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA a STB KAON KCF-SA PVR HDD USB READY (dále jen„ přijímací zařízení“), která mu byla pronajata právní předchůdkyní žalobkyně, [název právní předchůdkyně] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a smluvní pokutu za nevrácení těchto zařízení. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 6. 1. 2016 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytovány sjednané služby elektronických komunikací a byla mu pronajata výše uvedená přijímací zařízení. Žalovaný se zavázal platit vyúčtované ceny poskytnutých služeb a nájemné za pronájem přijímacích zařízení. Povinnost platby nájemného žalovaný porušil, když řádně nezaplatil vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 8. 2017, [číslo] splatné dne 5. 9. 2017, [číslo] splatné dne 5. 10. 2017 a [číslo] splatné dne 20. 10. 2017. Na nájemném přijímacích zařízení dluží žalovaný celkem 336 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s řádnou úhradou svých závazků odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 13. 9. 2017. Žalovaný byl povinen vrátit právní předchůdkyni žalobkyně nepoškozené a funkční přijímací zařízení do 14 dnů od ukončení smluvního vztahu, což však neučinil. Pro takový případ byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta v celkové výši 4 000 Kč. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019. Žalobkyně požadovala také zákonný úrok z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování. Žalovaný byl k zaplacení dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 30. 7. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. věc projednal za souhlasu žalobkyně a předpokládaného souhlasu žalovaného bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč. Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Zjištěný skutkový stav je ten, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na jejímž základě byly žalovanému poskytovány sjednané služby elektronických komunikací a bylo mu pronajato přijímací zařízení. Cenu poskytovaných služeb a nájemné se žalovaný zavázal platit dle pravidelných vyúčtování. Svou povinnost však nedodržel, což dokládají faktury předložené žalobkyní, u nichž žalobkyně požaduje úhradu nájemného v celkové výši 336 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s placením svých závazků právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy a žalovanému vznikla povinnost vrátit nepoškozená a funkční přijímací zařízení ve lhůtě 14 dnů od ukončení smluvního vztahu. Žalovaný nesplnil ani tuto povinnost, a proto vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč. 6. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o pronájmu přijímacího zařízení, které bylo posouzeno dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný porušil svou povinnost hradit řádně a včas nájemné za přijímací zařízení. Nárok na smluvní pokutu vznikl právní předchůdkyni žalobkyně dle § 2048 a násl. o. z. Na žalobkyni byla předmětná pohledávka postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z., má proto vůči žalovanému právo na její uhrazení. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že pohledávka žalobkyně nevznikla, nebo že již žalovanou částku zaplatil, to však neučinil. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení, tj. odměna advokáta 3x 200 Kč a náhrada hotových výloh advokáta 3x 100 Kč za tři hl. úkony právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby). Právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto žalobkyni náleží rovněž 21 % z odměny a náhrady hotových výloh advokáta představující DPH (189 Kč). Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo dřívější opakované podávání žalob právní předchůdkyně žalobkyně ve sporech týkajících se skutkově i právně totožných nároků jako je ten, který uplatňuje v tomto řízení žalobkyně, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to i přes skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.