5 C 216/2020-21 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem podaným u soudu dne 23. 7. 2020 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 5 164 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o dlužnou cenu za služby třetích stran poskytnuté žalobcem. Žalobce tvrdil, že uzavřel s žalovanou [příjmení] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky [název žalobce] (dále jen„ VPST“). Na základě smlouvy poskytoval žalobce žalované služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, žalovaná se zavázala za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran platit vyúčtovanou cenu, což však porušila a neplatila řádně vyúčtované služby třetích stran. Žalovaná neuhradila vyúčtování [číslo] se splatností [datum], [číslo] se splatností [datum] a [číslo] se splatností dne [datum]. Žalovaná pohledávka ve výši 5 164 Kč představuje dlužnou cenu za poskytnuté služby třetích stran. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobce proto požaduje také zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury nejpozději splatné. Jelikož jde o vzájemný závazek dvou podnikatelů, požadoval žalobce také náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaná byla o úhradu dluhu upomenuta předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020. 2. Žalovaná se k věci vyjádřila prostřednictvím svého opatrovníka, který jí byl ustanoven pro absenci statutárního orgánu, v podání ze dne 18. 8. 2020, a to tak, že nelze vyloučit, že k plnění došlo a žalobce mohl pouze nedopatřením nedohledat danou platbu v účetnictví. Dále opatrovník odkázal na důkazní řízení a ponechal rozhodnutí na úvaze soudu 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu ve lhůtě 15 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a ust. § 115a o.s.ř. Opatrovník žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasil v podání ze dne 18. 8. 2020, žalobce se v tomto směru nevyjádřil, soud má proto za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl věc bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, v němž hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř., tedy 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud má na základě žalobních tvrzení a listinných důkazů předložených žalobcem za zjištěné, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací. Na základě smlouvy poskytoval žalobce žalované služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran. Žalovaná se zavázala za poskytnuté služby vč. služeb třetích stran platit ceny vyúčtované dle VPST. Žalovaná porušila svou povinnost, když řádně neuhradila žalobcem předložená vyúčtování, čímž žalobci vznikla splatná pohledávka ve výši 5 164 Kč 6. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb. Žalovaná porušila svou povinnost hradit řádně a včas předmětná vyúčtování. Žalobci vznikla vůči žalované pohledávka ve výši 5 164 Kč. Opatrovník žalované sice uvedl, že žalobce mohl nedopatřením přehlédnout platbu žalované, nicméně z předložených důkazů vyplývá oprávněnost žalovaného nároku. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. Žalovaná dluh vůči žalobci nesplnila řádně a včas, je tedy v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto soud rozhodl rovněž o povinnosti žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 O.Z. Výše zákonného úroku z prodlení je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobci byla přiznána také náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení, tj. odměna advokáta 3x 200 Kč a náhrada hotových výloh advokáta 3x 100 Kč za tři hl. úkony právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby). Právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, proto žalobci náleží rovněž 21 % z odměny a náhrady hotových výloh advokáta představující DPH (189 Kč). Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téhož žalobce (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.