5 C 224/2020-17 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o smluvní pokutu za nevrácení zařízení MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA, které jí bylo poskytnuto právní předchůdkyní žalobkyně – [název žalobkyně] Žalobkyně k tomu dále uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytovány sjednané služby elektronických komunikací a bylo jí pronajato výše uvedené přijímací zařízení. Žalovaná se zavázala platit vyúčtované ceny poskytnutých služeb. Povinnost žalovaná porušila, když neplatila řádně a včas cenu poskytnutých služeb. Z důvodu prodlení žalované s řádnou úhradou svých závazků odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 2. 1. 2014. Žalovaná byla povinna vrátit právní předchůdkyni žalobkyně nepoškozené a funkční přijímací zařízení do 14 dnů od ukončení smluvního vztahu, což však neučinila. Pro takový případ byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná byla k zaplacení dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu ve lhůtě 15 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a ust. § 115a o.s.ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila v podání ze dne 22. 9. 2020, žalovaná se v tomto směru nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z toho, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl věc bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, v němž hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř., tedy 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud má na základě žalobních tvrzení a listinných důkazů za zjištěné, že mezi její právní předchůdkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na jejímž základě byly žalované poskytovány sjednané služby elektronických komunikací a bylo jí pronajato přijímací zařízení. Cenu poskytovaných služeb se žalovaná zavázala platit dle pravidelných vyúčtování, tuto povinnost však nedodržela. Z důvodu prodlení žalované s placením svých závazků právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy a žalované vznikla povinnost vrátit nepoškozené a funkční přijímací zařízení ve lhůtě 14 dnů od ukončení smluvního vztahu, žalovaná nesplnila ani tuto povinnost, právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. 6. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o pronájmu přijímacího zařízení, které bylo posouzeno dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ O.Z. Žalovaná porušila svou povinnost hradit řádně a včas své závazky. Nárok na smluvní pokutu vznikl právní předchůdkyni žalobkyně dle § 2048 a násl. O.Z. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. O.Z., žalobkyně má proto vůči žalované splatnou pohledávku ve výši 2 000 Kč. Žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by žalovaný dluh zaplatila, nezpochybnila žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení, tj. odměna advokáta 3x 200 Kč a náhrada hotových výloh advokáta 3x 100 Kč za tři hl. úkony právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby). Právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto žalobkyni náleží rovněž 21 % z odměny a náhrady hotových výloh advokáta představující DPH (189 Kč). Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob žalobkyně ve sporech týkajících se skutkově i právně totožných nároků jako je ten, který uplatňuje v tomto řízení, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to i přes skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.