7 C 369/2020-22 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 815 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o nájmu motorového vozidla [číslo] (dále jen Smlouva), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému od [datum] do [datum] motorové vozidlo, zatímco žalovaný se zavázal hradit žalobkyni nájemné za každý započatý den nájmu ve výši 3 500 Kč. Následně žalobkyně vystavila fakturu [číslo] v níž žalovanému vyúčtoval za nájem motorového vozidla od [datum] do [datum] částku 1 815 Kč, která byla splatná dne [datum]. Žalovaný pak svůj dluh neuhradil ani poté, co k tomu byl žalobkyní vyzván. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu motorového vozidla [číslo] na jejímž základě žalobkyně téhož dne pronajala žalovanému motorové vozidlo tov. zn. Ford Mustang, [registrační značka] Smlouva byla uzavřena do dne vrácení vozidla. Žalovaný se zavázal k tomu, že za každý započatý den nájmu zaplatí žalobkyni nájemné ve výši 3 500 Kč (viz Smlouva). Žalovaný pak vůz žalobkyni dne [datum] vrátil (viz Protokol o vrácení vozu), nicméně ale neuhradil nájemné ve výši 1 815 Kč splatné dne [datum] (viz faktura [číslo]). Žalovaný dlužné nájemné neuhradil ani poté, co se na něj žalobkyně obrátila prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínkou ze dne [datum] (viz předžalobní upomínka včetně podacího archu České pošty). 6. Soud věc právně zhodnotil dle § 2201 zák. č. 89/2019 Sb., občanského zákoníku, upravujícího nájem věci, dle kterého platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat věc nájemci k dočasnému užívání, zatímco nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalobkyně přenechala žalovanému motorové vozidlo dle smlouvy, ten však neuhradil řádně a včas nájemné ve výši 1 815 Kč splatné dne [datum]. Následující den po splatnosti se tak žalovaný dostal do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 800 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 815 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze 2,5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), resp. v § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. 8. Soud vyhodnotil upomínku zaslanou žalobkyní prostřednictvím jejího právního zástupce jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť předložená upomínka obsahuje pouze základní skutkový popis bez právního rozboru a tedy se nejedná o výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a.t.