11 C 105/2018-328 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se žalobou ze dne 21. 2. 2018 doplněnou podáním ze dne 14. 8. 2018 (č.l. 98) a ze dne 5. 3. 2020 (č.l. 220) domáhal proti žalované vyslovení právní neúčinnosti darovacích smluv uzavřených mezi žalovanou a jejími rodiči, manžely [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] ze dne 9. 9. 2016, na jejímž základě bylo na žalovanou převedeno vlastnictví nemovitých věcí uvedených ve výroku rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“). K odůvodnění žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] s.r.o., [IČO] (dále jen„ věřitel“) uzavřel s dlužníky, společností [právnická osoba], [IČO] (jednající Ing. [jméno] [příjmení]) a panem [příjmení] [jméno] [příjmení] (dále jen„ dlužníci“) dne 27. 1. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] 2016 ve znění dodatku [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytl věřitel dlužníkům peněžitou částku 3 500 000 Kč, kterou se žalovaní zavázali vrátit věřiteli s úrokem ve výši 3 % měsíčně z částky 3 500 000 Kč za období od 27. 1. 2016 do 27. 1. 2018. Celková částka 6 020 000 Kč byla splatná v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 105 000 Kč a jedné poslední splátce ve výši 3 605 000 Kč splatných vždy do každého 27. dne v měsíci. Věřitel a dlužníci sjednali, že nesplacením jedné ze splátek po dobu delší jak 30 dnů se stane splatným celý zbytek dluhu, tj. úvěr a sjednané úroky za poskytnutí úvěru a dlužníci budou povinni celý sjednaný úvěr včetně případných smluvních pokut (zesplatněný úvěr) uhradit ve lhůtě 15 dnů ode dne zaslání výzvy k jejímu uhrazení věřitelem. Na podkladě notářského zápisu ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. NZ 86/ 2016 a N 63/2016 dle ust. § 71b notářského řádu sepsaném JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v Brně dlužníci uznali společně a nerozdílně ve smyslu ust. § 2053 o.z. co do důvodu a výše svůj dluh vyplývající ze smlouvy o úvěru a zavázali se jej společně a nerozdílně uhradit. Dlužníci svolili, aby dle tohoto notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí a tento notářský zápis byl exekučním titulem. Dlužníci se dne 27. 8. 2016 dostali do prodlení s úhradou měsíční splátky (splatné dne 27. 7. 2016) po dobu delší jak 30 dnů. K datu 27. 8. 2016 se tak celý úvěr včetně příslušenství a smluvních pokut stal splatným, věřitel vyzval dlužníky dne 19. 9. 2016 k úhradě zesplatněného dluhu do 15 dnů ode dne zaslání výzvy, tj. do 4. 10. 2016. Ve stanovené lhůtě dlužníci ničeho neuhradili. Od 5. 10. 2016 vznikl věřiteli nárok na smluvní pokutu. Dne 10. 10. 2016 podal věřitel exekuční návrh k vymožení dluhu. Exekuce byla nařízena usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. [spisová značka] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2016 byl dluh za dlužníky postoupen z věřitele na žalobce. Exekuce je vedena na společný majetek manželů [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] (dále je„ manželé [příjmení]“), kteří však ke dni nařízení exekuce nevlastnili téměř žádný postižitelný majetek, který by postačoval k úhradě dlužné částky. Dlužník Ing. [jméno] [příjmení] dne 25. 12. 2017 zemřel. Druhý dlužník [právnická osoba] vlastní nemovitý majetek v k.ú. [obec], který je však sepsán do konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] a.s. a žalobce z tohoto důvodu nemůže uspokojit svou pohledávku z majetku této společnosti (i pokud by k úhradě dluhu postačovala). Manželé [příjmení] vlastnili v minulosti předmětné nemovitosti, které v době, kdy již dobře věděli (nebo alespoň dlužník Ing. [jméno] [příjmení] musel vědět), že je v prodlení se splacením splátky dluhu a o splatnosti celého dluhu a že jej nebudou věřiteli schopni k výzvě uhradit, převedli na žalovanou na základě darovacích smluv ze dne 9. 9. 2016, přičemž právní účinky vkladu práva nastaly ke dni 13. 9. 2016. Žalobce má za to, že těmito darovacími smlouvami manželé [příjmení] zkrátili uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce. Jedná se o bezúplatné právní jednání dlužníka vůči osobě blízké učiněné v posledních dvou letech před podáním odpůrčí žaloby a vůči žalobci jsou dle ust. § 591 o.z. právně neúčinné. Žalobce zdůraznil, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele se při těchto jednáních nevyžaduje a právně nevýznamná je i skutečnost, zda žalované byl případný úmysl dlužníka znám. Žalobce dále zdůraznil, že přestože se u tohoto jednání úmysl dlužníka zkrátit věřitele nevyžaduje, je zřejmé, že prodlení nastalo dne 27. 8. 2016, manželé [příjmení] darovací smlouvy uzavřeli dne 9. 9. 2016, tedy 13 dnů po zesplatnění úvěru. Tato časová souvislost tvrzení žalované o tom, že dlužník Ing. [jméno] [příjmení] o dluhu nevěděl, značně znevěrohodňuje. Žalobce zdůraznil, že zájem toho, kdo má vůči dlužníkovi pohledávku, má dle ust. § 591 o.z. přednost před zájmem toho, kdo od dlužníka něco nabyl bez protiplnění. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Ve svých obranných vyjádřeních ze dne 31. 5. 2018 (č.l.71), ze dne 17. 12. 2019 (č.l. 186), ze dne 30. 4. 2020 (č.l. 228), 17. 8. 2020 (č.l. 285) uvedla, že dlužník Ing. [jméno] [příjmení] neměl v úmyslu zkrátit věřitele, neboť o tomto dluhu nevěděl, resp. byl přesvědčen, že dluh neexistuje, když dluh převzala se souhlasem věřitele třetí osoba. Rodina o závazku dlužníka Ing. [jméno] [příjmení] nic netušila. Žalovaná namítá, že úrok ve výši 3 % měsíčně a smluvní pokuta ve výši 5 % denně je nepřiměřeně vysoká. Žalovaná neví, zda byl úvěr skutečně poskytnut. Dále namítá, že dluh žalobce je zajištěn zástavním právem k nemovitostem v k.ú. [obec] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], jejichž cena převyšuje pohledávku. Žalovaná zdůrazňuje, že pověření k vedení exekuce bylo vydáno až po uzavření darovacích smluv. Žalovaná namítá, že i případný dlužníkův úmysl zkrátit věřitele jí v době uzavření darovacích smluv nebyl znám. Před uzavřením darovacích smluv vynaložila náležitou pečlivost, v době sepisu darovacích smluv již s rodiči nežila, měla vlastní rodinu. Žalovaná zdůraznila, že otec jí chtěl nemovitosti darovat již dříve a tento krok učinil zejména z důvodu svého zhoršujícího se zdravotního stavu, neboť již nebyl schopen se o předmětné nemovitosti náležitě starat a věděl, že žalovaná je spolehlivá a o nemovitosti se postará. Dovolávala se ust. § 591 písm. d) o.z., kdy dlužník Ing. [jméno] [příjmení] jí předmětné nemovitosti daroval kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, chtěl mít své veškeré záležitosti uspořádané za svého života, když věděl, že z celé rodiny je to právě žalovaná, která bude schopna se o majetek postarat, rozumně a hospodárně jej využívat a nakládat s ním ku prospěchu rodiny, kterou tím chtěl zajistit. Žalovaná namítla rozpornost žaloby s dobrými mravy, kterou spatřuje v tom, že o dluhu dlužníků nikdo z rodiny nevěděl, pokud se v minulosti dluh v rodině objevil, rodina jej řešila jako poctivý dlužník, s ohledem na okolnosti, které začaly vycházet najevo po smrti dlužníka Ing. [příjmení] je možné, že dlužník byl zneužit k podvodným jednáním, aniž to tušil a žalovaná je po smrti otce vystavena různým obtížným situacím, se kterými nemá nic společného. Žalovaná zmínila, že u Krajského soudu v Praze probíhá řízení o určení pravosti pohledávky žalobce, přičemž pokud by tato pohledávka byla pravomocně popřena, mělo by to vliv na oprávněnost odpůrčí žaloby. Žalovaná poukázala na skutečnost, že ke dni podání žaloby již nebyla vlastnicí bytové jednotky [číslo] jiného nebytového prostoru [číslo] včetně příslušných podílů na společných částech domu a pozemku v k.ú. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce]; v této části žaloby tedy namítá nedostatek pasivní legitimace. V neposlední řadě žalovaná namítá, že Ing. [jméno] [příjmení] přistoupil k závazku primárního věřitele [právnická osoba], pokud vůbec bylo z této smlouvy něco plněno, tak ve prospěch této společnosti, zatímco Ing. [jméno] [příjmení] ze smlouvy neměl žádný prospěch. Závazky ze smlouvy o úvěru byly zajištěny zástavním právem k nemovitostem v k.ú. [obec] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 27. 1. 2016, žalobce je tedy zástavním věřitelem oprávněným k uspokojení své pohledávky zpeněžením této zástavy a skutečnost, že zástava nemohla dosud být zpeněžena, není možné přičítat k tíži žalované a neznamená to, že se zástavní věřitel v budoucnu z této zástavy nebude moci uspokojit. Nemohlo tedy dojít ke zkrácení věřitele. Žalovaná namítla rovněž nevykonatelnost pohledávky, když pohledávka se stala vykonatelnou dle tvrzení věřitele dne 4. 10. 2016, k darování však došlo dne 9. 9. 2016 s právními účinky vkladu dne 13. 9. 2016, tedy přede dnem, než nastala vykonatelnost pohledávky. Žalobce neprokázal, že by zde nebyl jiný postižitelný majetek, ze kterého by bylo možno uspokojit pohledávku žalující strany. 3. Soud se nejdříve zabýval otázkou pravomoci a rozhodným právem s ohledem na skutečnost, že žalobce je právnickou osobou zřízenou dle práva Slovenské republiky. Pravomoc resp. mezinárodní příslušnost českého soudu vyplývá z čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o př