11 C 136/2020-60 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 5. 2020 ve znění změny ze dne 8. 12. 2020 domáhala proti žalovanému zrušení práva nájmu k bytu [číslo] umístěného v [číslo] nadzemním podlaží, sestávajícího z jednoho pokoje, kuchyně a příslušenství, nacházejícího se v domě [adresa] na adrese [adresa] (dále jen„ předmětný byt“) a vyklizení předmětného bytu. K odůvodnění uvedla, že účastníci, kteří získali byt do užívání za trvání manželství, se rozvedli, o dalším užívání bytu se nedohodli. Žalovaný neplatí dlouhodobě za užívání bytu ničeho, neplatí rovněž výživné na své (nyní již zletilé) syny, za což byl pravomocně odsouzen. Žalobkyně požaduje, aby zůstala výlučným nájemcem předmětného bytu, neboť za něj řádně platí nájemné i úhrady za služby sama, bez přispění žalovaného, navíc pečuje o své dva syny, kteří jsou na ni stále odkázáni výživou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19.3.1991 č.j. [spisová značka] (č.l. 53), z rozhodnutí o přidělení bytu ze dne 6.7.1967 a zápisu o dohodě a odevzdání bytu ze dne 6. 7. 1967 (č.l. 7, 8) soud zjistil, že zdejší soud zamítl žalobu na vyklizení předmětného bytu proti žalované, z odůvodnění rozsudku plyne, že původními uživateli předmětného bytu byli rodiče žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří v listopadu 1989 opustili byt (odstěhovali se do přiděleného bytu v [obec a číslo]), žalobkyně se do přiděleného bytu s rodiči nepřestěhovala. Soud měl za to, že žalobkyně neměla v úmyslu se s rodiči do nového bytu přestěhovat a nadále byt užívá. 5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně dne 26.4.2017 podala žalobu o rozvod manželství, které bylo uzavřeno dne 27.6.1996, manželství bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 19.12.2017, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 17.2.2018. Příčinu rozvratu soud shledal v nadměrném užívání alkoholu žalovaným, což vedlo ke vzájemnému odcizení manželů (viz zejména oddací list, protokol z jednání a rozsudek). 6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že bylo u zdejšího soudu vedeno řízení o úpravě výchovy a výživy (tehdy) nezletilých synů žalobkyně a žalovaného pro dobu před a po rozvodu. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25.10.2017, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 20. 11. 2017, bylo rozhodnuto, že [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], se svěřují pro dobu před a po rozvodu manželství do péče matky, žalovaný jako otec byl zavázán přispívat na výživu každého ze synů částkou 3 000 Kč měsíčně. Z rozsudku vyplývá, že žalovaný přiznal, že má problémy s alkoholem, je proti němu vedena exekuce, finančně se na nákladech domácnosti od dubna 2017 nepodílí, finančně je podporován ze strany kamarádů. 7. Z rodných listů ze dne 11. 3. 2002 vydaných Úřadem Městské části [obec a číslo] (č.l. 9) soud zjistil, že za trvání manželství se účastníkům narodil dne [datum narození] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. 8. Z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný byl odsouzen za přečin zanedbání povinné výživy k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců s odkladem na zkušební dobu 18 měsíců. 9. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] (č.l. 31) soud zjistil, že zdejší soud rozhodl o tom, že žalovaný trest odnětí svobody, ke kterému byl výše uvedeným trestním příkazem odsouzen, vykoná. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že žalovaný jako odsouzený ani ve zkušební době dlužné výživné na syny neuhradil, dále nehradil ani běžné výživné, přičemž oba synové jsou studenti střední školy a v důsledku neplnění vyživovací povinnosti žalovaného jsou odkázáni na příjem matky, která je [zaměstnání žalobkyně] [anonymizována dvě slova]. Ze sdělení [správní orgán] [anonymizováno] bylo navíc zjištěno, že žalovaný není veden jako uchazeč o zaměstnání. 10. Ze sdělení vlastníka nemovitosti, [právnická osoba] ze dne 14.12.2020 a z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] (č.l. 47) soud zjistil, že vlastník budovy, ve které se nachází předmětný byt, sdělil, že preferuje užívací právo toho z bývalých manželů, který platí řádně nájemné, přičemž dále uvedl, že ze strany žalobkyně jako nájemkyně nemá v tomto smyslu žádné negativní zkušenosti. 11. Ze sdělení Obvodního státního zastupitelství ze dne 3. 11. 2020 (č.l. 52) soud zjistil, že byla podána na žalovaného obžaloba pro přečin zanedbání povinné výživy. 12. Z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 21.7.2006 a evidenčního listu (na č.l. 10 a 10 verte) a dále z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 6.9.2011 (č.l. 11) soud zjistil, že bylo v předmětném bytě zvyšováno nájemné v době od 1.1.2007 na částku 1 888 Kč měsíčně a od 1.1.2012 na částku 4 989 Kč. 13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 14. Žalobkyně předmětný byt užívala jako dcera původních uživatelů, svých rodičů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Po opuštění společné domácnosti rodiči a jejich odstěhování zůstala v předmětném bytě bydlet sama žalobkyně. Následně uzavřela dne [datum] manželství s žalovaným, které bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 19.12.2017, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 17.2.2018. Jako příčina rozvratu bylo zjištěno nadměrné užívání alkoholu žalovaným. Za trvání manželství se účastníkům narodil dne [datum] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaný byl odsouzen za přečin zanedbání povinné výživy k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců s odkladem na dobu 18 měsíců. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] zdejší soud rozhodl o tom, že žalovaný trest odnětí svobody, ke kterému byl výše uvedeným trestním příkazem odsouzen, vykoná. Na žalovaného byla podána nová obžaloba pro přečin zanedbání povinné výživy. Žalovaný ničeho nehradí na výživném ani se nepodílí na úhradě nájemného a službách s nájmem spojených za předmětný byt od dubna 2017. Je nezaměstnaný a má problémy s nadužíváním alkoholu. Žalobkyně hradí veškeré náklady s nájmem spojené sama, stejně jako výživné dvou dnes již zletilých synů, kteří s ní nadále žijí ve společné domácnosti v předmětném bytě. 15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 16. Dle ust. § 704 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství. 17. Dle ust. § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva nebo povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 18. Dle ust. § 768 odst. 1 o.z. zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení. 19. Dle ust. § 768 odst. 2 o.z. rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně. 20. Účastníkům vzniklo uzavřením manželství právo společného nájmu bytu dle ust. § 704 odst. 1 obč. zák. Po rozvodu manželství mezi nimi nedošlo k dohodě o tom, kdo bude dále v bytě bydlet jako výlučný nájemce, jsou tedy dány předpoklady pro rozhodnutí soudu. Při rozhodování o tom, kterému z účastníků má být právo nájmu zrušeno, soud přihlédl k tvrzením žalobkyně, která jsou podpořena veškerými v řízení provedenými důkazy. Soud přihlédl ke stanovisku pronajímatele, k rozsudkům zdejšího soudu o rozvodu manželství a výchově a výživě obou synů účastníků, když v obou řízeních bylo zjištěno, že k rozpadu manželství došlo v důsledku nadměrného užívání alkoholických nápojů žalovaným, což vedlo rovněž ke ztrátě zaměstnání, narůstání jeho dluhů, neplacené výživného na syny účastníků a