11 C 399/2020-32 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 9. 12. 2019 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky, kterou právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce č. 1020077327 uzavřené distančním způsobem dne 24. 10. 2016. Dle tvrzení žalobkyně podala žalovaná prostřednictvím prostředků komunikace na dálku žádost o bezúčelný spotřebitelský úvěr ve výši 3 202,33 Kč se splatností 90 dnů. Na základě této žádosti posoudila právní předchůdkyně žalobkyně platební schopnost žalované a rozhodla o poskytnutí půjčky. Rozhodnutí bylo žalované zasláno společně s návrhem smlouvy o zápůjčce, Všeobecnými obchodními podmínkami a výzvou k úhradě ověřovacího poplatku. Jeho zaplacením a vyjádřením souhlasu žalované pomocí elektronického formuláře byla smlouva o zápůjčce uzavřena a právní předchůdkyně žalobkyně poukázala částku 3 202,33 Kč na účet žalované se splatností do 23. 12. 2016. Žalovaná neplnila svůj dluh řádně a včas, neboť neuhradila právní předchůdkyni žalobkyně ani část dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2018 postoupila [právnická osoba] pohledávku za žalovanou [právnická osoba], která pohledávku dále postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že dne 24. 10. 2016 zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 6 000 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelkou předmětného účtu je žalovaná. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2018 byla pohledávka za žalovanou postoupena na [právnická osoba] a dále dne 13. 8. 2018 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 7. 8. 2018. Dopisem ze dne 6. 11. 2019 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná doposud neuhradila ani část dluhu. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Soud si je vědom, že smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalobkyně však žádným způsobem nedoložila, že by tak žalovaná skutečně učinila, a to navíc v předloženém znění. Potvrzením o provedené platbě ze dne 24. 10. 2016 žalobkyně pouze prokázala, že žalované byla téhož dne poukázána částka ve výši 6 000 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně unesla své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k poskytnutí peněžních prostředků žalované, nikoliv však k právnímu důvodu (uzavření smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě byla částka poskytnuta). 7. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud postupoval dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Při vědomí, že v řízení nebyl prokázán právní důvod, na jehož základě právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované částku 6 000 Kč, soud posoudil žalovanou částku jako bezdůvodné obohacení žalované. 8. Bezdůvodné obohacení je žalovaná povinna vrátit žalobkyni jako aktivně legitimovanému subjektu, neboť pohledávka za žalovanou byla dne 14. 5. 2018 a dále dne 13. 8. 2018 postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. Na postupníka přitom může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, ačkoliv byla ve smlouvě o postoupení kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009). 9. S přihlédnutím ke skutečnosti, že se žalovaná přes výzvy k plnění dostala do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 202,33 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění ze dne 6. 11. 2019 dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a částky 200 Kč za návrh ve věci samé ze dne 9. 12. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a to včetně paušální náhrady výdajů za tři úkony právní služby v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč činící 168 Kč. 11. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení dluhu vzniklého na základě smlouvy o zápůjčce), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků. 12. V souvislosti se stanovením výše odměny právní zástupkyně žalobkyně za předžalobní výzvu ze dne 6. 11. 2019 soud zohlednil skutečnost, že předložená upomínka shrnuje pouze základní skutkový stav a neobsahuje právní rozbor, nejedná se tak o výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t. Z tohoto důvodu soud posuzoval předžalobní výzvu žalobkyně za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t.