11 C 420/2020-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 19. 11. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 896 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřeli žalobkyně a žalovaný dne 29. 4. 2019 na dobu neurčitou pojistnou smlouvu č. 6345334433 o komplexním pojištění vozidla [druh pojištění] k osobnímu automobilu tovární značky [tovární značka], [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo technického průkazu], na jejímž základě byl žalovaný povinen platit čtvrtletně pojistné ve výši 2 981 Kč Počátek pojištění byl stanoven na den 29. 4. 2019. Žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, neboť i přes opakované upomínky za období od 29. 10. 2019 do 7. 2. 2020 včetně pojistné neuhradil. Vzhledem k výše uvedenému žalobkyně ukončila předmětnou pojistnou smlouvu ke dni 7. 2. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 4. 2018 na dobu neurčitou pojistnou smlouvu č. 6345334433 o komplexním pojištění vozidla [druh pojištění] k osobnímu automobilu tovární značky [tovární značka], [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo technického průkazu], na jejímž základě byl žalovaný povinen platit čtvrtletně pojistné ve výši 2 981 Kč. Dle přehledu předpisů a plateb ke dni 4. 8. 2020 žalovaný přes upomínky žalobkyně, zpoplatněné dle Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od 1. 6. 2019, neuhradil předepsané pojistné za období od 29. 10. 2019 do 7. 2. 2020. Dopisem ze dne 20. 2. 2020 žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu neuhrazení pojistného předmětné pojištění zaniklo ke dni 7. 2. 2020. Dne 26. 6. 2020 odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dluhu v celkové výši 3 896 Kč. Žalovaný doposud neuhradil ani část dlužného pojistného. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li zákon jinak, je vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 7. Dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Soud má za prokázané, že žalobkyně vůči žalovanému své povinnosti z pojistné smlouvy splnila, žalovaný však nehradil ujednané pojistné řádně a včas, když nezaplatil pojistné za období od 29. 10. 2019 do 7. 2. 2020. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a soud jí jako takové vyhověl v plném rozsahu. 9. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 896 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., částky 200 Kč za výzvu k plnění ze dne 26. 6. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a částky 200 Kč za návrh ve věci samé ze dne 19. 11. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a to včetně paušální náhrady výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč činící 189 Kč. 11. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení pojistného), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.