12 C 44/2020-51 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující vnikl tento nárok z titulu porušení smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu [číslo] kterou žalovaný uzavřel dne 16. 12. 2015 s [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], (dále jen původní věřitel). 2. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10.000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne 16. 12. 2015 s původním věřitelem smlouvu označenou jako smlouva o zřízení a vedení běžného účtu [číslo]. Na základě této smlouvy byl původním věřitelem žalovanému zřízen a veden běžný účet. Žalovaný čerpal prostřednictvím debetní karty z účtu finanční prostředky tak, že na tomto účtu došlo ke vzniku debetu ve výši 792,13 Kč a to ke dni 21. 11. 2016. Tento debetní zůstatek byl následně dne 1. 3. 2017převeden na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetů a nadále byl úrokem zákonným úrokem z prodlení. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 6. Podle ustanovení § 2662 a 2669 Zák 89/2012Sb. občanský zákoník dále jen o. z. a zákona 284/2009Sb. o platebním styku, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o vedení účtu se smlouvu o základním platebním účtu účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 7. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o platebním účtu ve smyslu ustanovení § 2662 a 2669 Zák 89/2012Sb. občanský zákoník dále jen o. z. a zákona 284/2009Sb. o platebním styku. Na základě této smlouvy zřídil původní věřitel žalovanému bankovní účet. Žalovaný v rozporu s uvedenou smlouvou a obchodními podmínkami, čerpal z účtu finanční prostředky tak, že ke dni 21. 11. 2016 vykazoval jeho účet nepovolený záporný zůstatek, který nebyl splacen. Žalovaný se tak na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil, a je proto v souladu s ust. § 2991 o. z. povinen bezdůvodné obohacení vydat. 10. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil, vzniklo původnímu věřiteli právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Původní věřitel následně předmětnou pohledávku za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. účinně postoupil včetně veškerého příslušenství žalobcům. 12. Protože se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 719,13 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.