19 C 13/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 1 246 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako provozovatel neměl sjednáno pojištění odpovědnosti vozidla [registrační značka], a to v době od 28. 9. 2019 do 8. 10. 2019, čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném příspěvek ve výši 1 246 Kč skládající se ze základu příspěvku ve výši 946 Kč a z poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, který nebyl i přes výzvy dosud žalovaným zaplacen. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] (k později vyjádřenému nesouhlasu žalobkyně v podání ze dne [datum] soud nemohl přihlédnout, neboť dle § 41a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem, což se v tomto případě nestalo), vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, žalovaný byl výzvou ze dne 2. 4. 2020 vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 1 246 Kč z důvodu nepojištění vozidla [registrační značka] v době od 28. 9. 2019 do 8. 10. 2019, a to nejpozději do 30 dnů. O úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu byl žalovaný upomínán nejprve upomínkou o úhradu ze dne 23. 7. 2020, poté II. upomínkou ze dne 4. 9. 2020. Žalovaný byl taktéž o úhradu vyzýván zaslanou předžalobní upomínkou ze dne 6. 10. 2020 prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně, která byla žalovanému zaslána dne 6. 10. 2020. V daném případě bylo v řízení zjištěno a prokázáno, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] neměl v uvedené době toto vozidlo pojištěné, ač mu zákon tuto povinnost ukládá (§ 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla”)). Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) poté, co žalovaného vyzvala k úhradě v požadované době výzvou ze dne 2. 4. 2020 (§ 4 odst. 6, odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovaný tak měl žalobkyni uhradit příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [žalobkyně] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (§ 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), přičemž tou vyhláškou je vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla - dále jen“ vyhláška”). Výše příspěvku tak činí 946 Kč (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky), výše nákladů je pak dána ust. § 2a vyhlášky v částce 300 Kč. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že částku v celkové výši 1 246 Kč uhradil. To neučinil, soud proto uvedené žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”), po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 1 368 Kč.