19 C 18/2021-25 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 4 285,58 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], na dobu neurčitou s pojistným ve výši 12 442 Kč ročně, splatné pololetně. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dnem 16. 11. 2018, byla proto žalobkyní vyzvána k jeho zaplacení s upozorněním na možnost zániku pojištění v případě nezaplacení. Žalovaná ve lhůtě žalobkyní stanovené dlužné pojistné neuhradila, a proto došlo uplynutím stanovené lhůty dne 20. 3. 2019 k zániku pojištění. Za období od 16. 11. 2018 do 20. 3. 2019 činí dlužné pojistné 4 285,58 Kč. Žalovaná dosud neuhradila nic. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka] (pojištění zahrnovalo mimo jiné i pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Bylo sjednáno pojistné ve výši 12 442 Kč ročně, splatné pololetně. K zaplacení dlužného pojistného byla žalovaná vyzvána výzvou ze dne 27. 1. 2019 a dopisem ze dne 30. 3. 2019 jí byl oznámen zánik pojištění. Žalovaná dluží na pojistném celkem 4 285,58 Kč. K úhradě dlužného pojistného byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 11. 5. 2019 a prostřednictvím právního zástupce žalobkyně byla žalovaná taktéž vyzvána, a to předžalobní upomínkou ze dne 7. 8. 2020, která byla žalované odeslána dne 10. 8. 2020. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla”) zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit dohodnuté pojistné. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalobkyně v řízení prokázala, že s žalovanou uzavřela pojistně-právní vztah a že poskytla žalované pojistnou ochranu. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku ve výši 4 285,58 Kč uhradila. To však neučinila, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”), po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu.