19 C 22/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se na žalované domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1 000 Kč, a to s následujícím odůvodněním. Mezi žalovanou a [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované dne [datum] poskytnuta zápůjčka ve výši 1 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit ve lhůtě 30 dní od data jejich poskytnutí. Žalovaná však poskytnutou peněžitou zápůjčku právnímu předchůdci žalobkyně včas a řádně nevrátila. 2. Pohledávka byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], žalobkyně tak coby nový věřitel žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Přes tyto výzvy však žalovaná dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně vědoma si toho, že shora uvedený kontraktační postup je hodnocen soudy jako neperfektní, a smluvní vztah tak jako neplatný, domáhala se na žalované vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši 1 000 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Soud má za prokázaný následující skutkový stav věci. Z doloženého výpisu pohybů na účtu má soud za prokázané, že právním předchůdcem žalobkyně byla na účet žalované dne [datum] převedena částka 1 000 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka z právního předchůdce žalobkyně postoupena na žalobkyni. Žalovaná žalobkyni finanční prostředky, které jí byly na účet připsány bez specifikace důvodu jejich převodu, nevrátila. 7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako: „o. z.“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na zákonná ustanovení, dospěl soud k následujícímu právnímu závěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná pohledávka byla v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupena na žalobkyni, zhodnotil soud, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Jelikož žalobkyně neprokázala, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, když smlouvu sice doložila, avšak v neúplném znění a bez podpisu stran, považuje soud plnění ve výši 1 000 Kč, které bylo učiněno ze strany právního předchůdce žalobkyně ve prospěch žalované, za plnění bez právního důvodu. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku, která jí byla právním předchůdcem žalobkyně zaslána, uhradila, to však neučinila. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to za zaplacený soudní poplatek. Soud žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu nákladů zastoupení advokátem, neboť žalobkyně soudu nedoložila, že žalované ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslala na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř.