19 C 376/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 137 719,40 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byly dne 22. 2. 2019 uzavřeny 2 kupní smlouvy, na základě kterých si žalovaná objednala od žalobce dvě motorová vozidla [značka automobilu], typ [příjmení], za kupní cenu 688 597 Kč vč. DPH za každé z nich. Žalobce si svou povinnost ze smluv splnil, když obě vozidla žalované řádně dodal, žalovaná si je však nepřevzala a nezaplatila za ně kupní cenu. Žalobce proto po žalované požaduje zaplacení smluvní pokuty, která byla mezi účastníky sjednána v čl. 5 odst. [číslo] kupních smluv a to ve výši 10 % ze sjednané kupní ceny každého z vozidel, tj. 68 859,97 Kč za každé vozidlo. Uvedené smluvní pokuty žalobce žalované vyúčtoval fakturou [číslo] na částku 68 859,70 Kč se splatností 24. 10. 2019 a [číslo] na částku 68 859,70 Kč se splatností 24. 10. 2019. Žalovaná však dosud i přes výzvy žalobci ničeho neuhradila. Vedle žalované částky požaduje žalobce úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů. Soud žalované usnesením ze dne 21. 9. 2021, č. j. [číslo jednací] uložil podle § 114b odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě. Náležitosti tohoto vyjádření byly v uvedeném usnesení dále rozvedeny. Žalovaná byla zároveň také poučena o tom, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání. Žalované byly žaloba a výzva k vyjádření k žalobě doručeny do datové schránky fikcí dne 4. 10. 2021 (§ 114 b odst. 4 o. s. ř). Třicetidenní lhůta k podání vyjádření tak uplynula 3. 11. 2021 a v určené třicetidenní lhůtě nebylo vyjádření obsahující konkrétní a skutkově zdůvodněné námitky proti obsahu žaloby podáno. Podle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uznání nároku podle § 153a odst. 1 o. s. ř. pak zakládá povinnost soudu rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu, podle tohoto uznání, a to bez ohledu na to, zda jsou žalobní tvrzení podložena důkazy, zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku nebo zda se podle nich naopak požadavky žalobce jeví nedůvodnými (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 32 Cdo 906/98). Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5). Podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu, s výjimkou v citovaném ustanovení uvedených věcí, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení (popř. od uplynutí lhůty stanovené k podání odporu proti platebnímu rozkazu). Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. Veden těmito úvahami, dovozuje soud podle ust. § 157 odst. 3 s přihlédnutím k ust. § 153a o. s. ř., že v dané věci předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání byly splněny, a proto bez potřeby nařízení jednání rozhodl tak, jak je to patrné z výroku tohoto rozhodnutí, a to aniž by bylo třeba žalobou uplatněný nárok právně kvalifikovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 33 Cdo 3498/2012). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 6 886 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 7 a 11 odst. 1 písm. a), d) a ust. § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) po 6 620 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 28 000,50 Kč.