19 C 377/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že jde o neuhrazené smluvní pokuty za nevrácení pronajatých technických zařízení Set-top box/CA Modul, sériové číslo [číslo] a Set-top box/CA Modul, sériové číslo [číslo]. Uvedená zařízení byla žalovanému pronajata na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum], v níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Smlouva byla ukončena ke dni 31. 10. 2019, přičemž v souladu s čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu kombinované televize DIGI TV měl žalovaný povinnost výše uvedená zařízení žalobkyni vrátit do 10 dnů od ukončení smluvního vztahu. Žalovaný tuto svou povinnost porušil, když pronajatá zařízení ani po opakované výzvě žalobkyni nevrátil. Pro takový případ byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za každé zařízení. Dopisem ze dne 10. 12. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě smluvních pokut ve výši 2 x [částka] a k vrácení poskytnutých zařízení. Žalovaný byl vyzván i prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k vrácení poskytnutých zařízení a uhrazení smluvních pokut v celkové výši 10 000 Kč a to nejpozději do 15. 1. 2021. Vzhledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu požadovala žalobkyně rovněž úrok z prodlení, a to ode dne 16. 1. 2021, když žalovanému byla ve výzvě poskytnuta dodatečná lhůta ke splnění povinností do 15. 1. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Zjištěný skutkový stav je ten, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí bylo rovněž ujednání o pronájmu výše uvedených přijímacích zařízení. Žalovaný měl povinnost vrátit žalobkyni pronajatá zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy. Tuto svou povinnost žalovaný porušil, a žalobkyni tak vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 2 x 5 000 Kč. Žalovaný byl k vrácení zařízení a uhrazení smluvní pokuty vyzván žalobkyní dne 10. 12. 2019 a dále i prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, kdy byla žalovanému ve výzvě ze dne 6. 1. 2021 poskytnuta dodatečná lhůta ke splnění povinností do 15. 1. 2021. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva v režimu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Ujednání o pronájmu přijímacího zařízení bylo posouzeno dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nárok na smluvní pokuty vznikl žalobkyni v souladu s § 2048 o. z. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že pohledávku žalobkyně ve výši 10 000 Kč zaplatil, to však žalovaný neučinil. Na základě shora uvedeného proto soud žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které žalobkyni vzniklo právo dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladech právního zastoupení, tj. odměna advokáta za tři úkony právní služby (2 x 1 500 Kč a 1 x 750 Kč) dle § 7 bod 3., § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), zvýšená o 21 % DPH, a náhradě hotových výdajů za 3 úkony dle ust. § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 300 Kč, zvýšená o 21 % DPH. Náklady řízení tak činí celkem 6 626,50 Kč.