19 C 438/2020-29 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 21 478 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Smlouva o služební kreditní kartě [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované ke kreditní kartě úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná měla čerpaný úvěr spolu s úroky hradit formou splátek, dostala se však do prodlení, a proto žalobkyně následně od smlouvy odstoupila, čímž došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná dosud dluží na jistině částku ve výši 19 978 Kč, na poplatcích 1 500 Kč, na kapitalizovaných úrocích 7 665,50 Kč a na kapitalizovaných úrocích z prodlení 1 217,75 Kč, přičemž dosud neuhradila nic. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně smluvní úroky z prodlení ve výši 5,01 % ročně a smluvní úroky ve výši 19,99 % ročně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Ze smlouvy o služební kreditní kartě ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena pro úvěr ve výši 20 000 Kč, který měla žalovaná čerpat vydanou kreditní kartou a který měla hradit spolu s úroky v měsíčních splátkách. Výše úrokové sazby byla dána v oznámení o úrokových sazbách. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, sazebník a podmínky ke služebním kreditním kartám, ve kterých bylo sjednáno, že v případě prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 18. 9. 2019 soud zjistil, že se jedná o zesplatňující výpis. Tímto výpisem byla žalovaná informována, že nastala splatnost všech jejích závazků ve výši 25 318,30 Kč. Z odstoupení od smlouvy o služební kreditní kartě ze dne 4. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o služební kreditní kartě, toto odstoupení bylo žalované zasláno, jak vyplývá z dodejky ze dne 5. 9. 2019. Z oznámení o úrokových sazbách soud zjistil, že s účinností od 14. 2. 2018 úroková sazba pro úvěry k služebním kreditním kartám činí 19,99 % ročně. Ze sazebníku soud zjistil, že poplatek za zaslání upomínky při neprovedení pravidelné splátky činí 500 Kč a poplatek za zaslání druhé a každé další upomínky při neprovedení pravidelné měsíční splátky činí 500 Kč. Z historického výpisu soud zjistil, že dlužná jistina činí 19 978 Kč, poplatky činí 1 500 Kč, kapitalizované úroky činí 7 665,50 Kč a kapitalizované úroky z prodlení činí 1 217,75 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla žalované zaslána dne 6. 11. 2019, jak vyplývá z přiloženého podacího archu. 5. Po právní stránce byla věc soudem posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vedle zákonných úroků z prodlení, které může věřitel požadovat, i když nebyly stranami výslovně smluveny (ust. § 1970 o. z.) lze sjednat i úroky smluvní. Zákonné a smluvní úroky přitom mohou existovat vedle sebe, neboť smluvené úroky jsou odměnou za užívání jistiny, zatímco zákonné úroky z prodlení představují zákonnou sankci za prodlení s placením jistiny (srov. NS ČR ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005). 6. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] ve smyslu ust. § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované v její prospěch peněžní prostředky, resp. povolila žalované čerpat úvěr až do výše 20 000 Kč prostřednictvím kreditní karty, povinností žalované pak bylo poskytnuté peněžní prostředky sjednaným způsobem a ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit sjednané úroky a poplatky (§ 2399 o. z.). Žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila, dostala se do prodlení, žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním odstoupila od smlouvy o služební kreditní kartě dopisem ze dne 4. 9. 2019. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku ve výši 21 478 Kč uhradila, příp. že závazek zanikl jiným způsobem. To však neučinila, soud proto s ohledem na uvedené žalobě jako důvodné vyhověl, včetně nároku na úhradu smluvních úroků ve výši 19,99 % ročně a nároku na smluvní úroky z prodlení ve sjednané výši 5,01 % ročně. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 860 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 300 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 2 312 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek vyplývajících ze smluv o úvěru, přičemž právě řízení o nároku na úhradu úvěru lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu, vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, stále se však opakovaně jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci (např. žaloby podané u výše nadepsaného soudu pod sp. zn. 11 C 359/2020, 19 C 362/2020, 6 C 222/2020 a další). Navíc lze předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků. Lze tak učinit závěr o tom, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b citované vyhlášky.