19 C 451/2020-64 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 10 509,28 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč. Žalovaná čerpala celkem částku ve výši 16 144,51 Kč, kterou měla v souladu se smlouvou splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu. Žalovaná z celkové čerpané výše úvěru neuhradila právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru ve výši 10 509,28 Kč. Tuto dlužnou částku měla žalovaná uhradit nejpozději do 30. 7. 2017, to však i přes výzvy neučinila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Z rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, parametry úvěru, ale není podepsán žalovanou. Součástí uvedené smlouvy byly Standardní podmínky smlouvy o úvěru a Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru. Z rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, parametry úvěru, ale není podepsán žalovanou. Součástí uvedené smlouvy byly Standardní podmínky smlouvy o úvěru a Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o právní předchůdkyni žalobkyně a žalované, úvěrový limit byl sjednán ve výši 35 000 Kč, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky a Sazebník. Žalovaná byla povinna splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle Obchodních podmínek, tj. ve výši (a) 12,50 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem [datum] Smlouva o revolvingovém úvěru neobsahuje podpis žalované. Z potvrzení o provedení plateb soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku ve výši 483 Kč, dne [datum] částku ve výši 332 Kč, dne [datum] částku ve výši 302 Kč, dne [datum] částku ve výši 2x 2 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 559,46 Kč, dne [datum] částku ve výši 468,05 Kč a dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč Celkem právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 16 144,51 Kč. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že se jedná o účet žalované. Účet je veden u [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni s tím, že má dlužná částka být uhrazena do tří dnů. Oznámení bylo žalované zasláno dne 6. 2. 2020, jak vyplývá z podacího archu ze dne 6. 2. 2020. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 6. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů. Tato výzva byla žalované zaslána dne 6. 2. 2020, jak vyplývá z podacího archu. Z Loan application info soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, údaje o úvěru. Uvedené informace nejsou žalovanou podepsány. Z výpisů z účtu soud zjistil, že adresátem je vždy žalovaná, obsahují údaje o celkové dlužné částce, neuhrazené částce z minulého období a o aktuální povinné minimální měsíční splátce k datu splatnosti. Ve výpisech je uveden [variabilní symbol]. 5. Po právní stránce byla věc soudem posouzena dle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu ust. 1879 o. z., neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena předmětná smlouva o revolvingovém úvěru, neboť smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] byla předložena bez podpisu žalované. Soud si je vědom, že měla být tato smlouva uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, nicméně žalobkyně v řízení pouze prokázala z předložených potvrzení o provedených platbách, že byla žalované poukázána dne [datum] částka ve výši 483 Kč, dne [datum] částka ve výši 332 Kč, dne [datum] částka ve výši 302 Kč, dne [datum] částka ve výši 2x 2 000 Kč, dne [datum] částka ve výši 559,46 Kč, dne [datum] částka ve výši 468,05 Kč a dne [datum] částka ve výši 10 000 Kč (že se jedná o účet žalované, soud zjistil z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet]). Poskytnutí žalobkyní tvrzených peněžních prostředků ve výši 10 509,28 Kč žalované tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru včetně sjednaných podmínek, zejména poplatku za poskytnutí úvěru), soud proto postupoval dle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť se jedná ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni uhradit. Bezdůvodné obohacení je žalovaná povinna vrátit žalobkyni jako aktivně legitimovanému subjektu, neboť pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. Na postupníka přitom může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, ačkoliv byla ve smlouvě o postoupení kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009). 7. Žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení od 30. 7. 2017. S tímto požadavkem žalobkyně se soud úplně neztotožňuje, neboť již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že:„ Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“ Dluh se stal splatným až učiněnou výzvou, resp. oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2020, které bylo žalované zasláno dne 6. 2. 2020 žalovaná měla plnit do tří dnů, tj. do 9. 2. 2020. Žalovaná je tudíž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z., a byla povinen plnit, nikoliv však prvního den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. § 563 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle současné účinné úpravy v ust. § 1958 odst. 2 o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nadále aplikovatelné). V oznámení ze dne 6. 2. 2020 byla určena lhůta 3 dnů, nicméně čas plnění závazný pro dlužníka může vyplývat vždy jedině ze smlouvy, ze zákona anebo ze soudního rozhodnutí a nemůže být určován věřitelem (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054), 1. vydání, 2014, s. 998-1014). Lhůta k plnění uvedená žalobkyní, ale zákonnou lhůtu nezkracuje, naopak by se dalo říct, že se jedná o prodloužení lhůty dané ust. § 195