19 C 470/2020-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 13 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému prostředky ve výši 10 000 Kč Vedle úvěru ve výši 10 000 Kč měl žalovaný vrátit náklady ve výši 7 400 Kč skládající se z úroku ve výši 1 400 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a z poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 4 000 Kč Celkem měl žalovaný uhradit 17 400 Kč formou splátek po 300 Kč týdně. Žalovaný uhradil pouze částku 3 900 Kč. Dosud žalovaný neuhradil částku ve výši 13 500 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 396,61 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 3 103,39 Kč Vedle žalované částky požadovala žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kapitalizované úroky z prodlení ve výši 902,50 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 424,71 Kč, zákonné úroky z prodlení a úroky ve výši 23,72 % ročně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.”), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Úvěr byl sjednán v částce 10 000 Kč, poplatek byl stanoven v částce 7 400 Kč skládající se z úroku ve výši 1 400 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a z poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 4 000 Kč Celkem měl žalovaný vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 17 400 Kč a to formou celkem 58 splátek ve výši 300 Kč týdně. Při 58 splátkách byly sjednány úroky ve výši 23,72 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, jak vyplývá z oznámení ze dne 29. 11. 2019. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalovanému zaslána, jak vyplývá z podacího lístku ze dne 1. 5. 2020. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném včetně jeho podpisu. 5. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný měl spolu s poplatky ve výši 7 400 Kč hradit celkem 17 400 Kč formou týdenních splátek. Žalovaný se dostal do prodlení a následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ust. § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z. Na základě smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, povinností žalovaného pak bylo poskytnuté peněžní prostředky sjednaným způsobem a ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit sjednané úroky a poplatky (§ 2399 o. z.). Žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil, dostal se do prodlení. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil, že celkovou dlužnou částku ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 13 500 Kč uhradil, popř. že závazek zanikl jiným zákonem předvídaným způsobem. To neučinil, soud proto s ohledem na uvedené žalobě vyhověl včetně nároku na úroky ve sjednané výši 23,72 % ročně a na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 8 odst. 1, 14b odst. 1, ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a ust. § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen“ advokátní tarif”) po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14 odst. 5 písm. a), advokátního tarifu po 100 Kč a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 2 070,50 Kč. Soud vyhodnotil upomínku zaslanou žalobkyní prostřednictvím právního zástupce žalobkyně jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť předložená upomínka obsahuje pouze základní skutkový rozbor bez právního rozboru, nejedná se tak o výzvu k plnění ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.