19 C 502/2021-50 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení 2 728,07 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o dluh žalované na nájemném ve výši 228,07 Kč za přijímací zařízení: [zařízení] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ přijímací zařízení“), které jí bylo pronajato právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dlužný poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč a smluvní pokutu za nevrácení pronajatého přijímacího zařízení ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně k tomu dále uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytovány sjednané služby elektronických komunikací a bylo jí pronajato výše uvedené přijímací zařízení. Žalovaná se zavázala platit vyúčtované ceny poskytnutých služeb a nájemné za pronájem přijímacího zařízení. Povinnost platby nájemného žalovaná porušila, když řádně nezaplatila vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 3. 2018, [číslo] splatné dne 5. 4. 2018, [číslo] splatné dne 5. 5. 2018, [číslo] splatné dne 5. 6. 2018 a [číslo] splatné dne 20. 6. 2018. Na nájemném přijímacího zařízení dluží žalovaná celkem 228,07 Kč. Z důvodu nedoplatku právní předchůdkyně žalobkyně odpojila žalované poskytnuté služby, což následně žalované vyúčtovala na částku 500 Kč vyúčtováním [číslo] splatným 20. 6. 2018. Z důvodu prodlení žalované s řádnou úhradou svých závazků odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 9. 7. 2018. Žalovaná byla povinna vrátit právní předchůdkyni žalobkyně nepoškozené a funkční přijímací zařízení do 14 dnů od ukončení smluvního vztahu, což však neučinila. Pro takový případ byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně, na kterou ke dni 1. 4. 2020 přešlo veškeré jmění zanikajících společností [právnická osoba] a [právnická osoba], se stala nástupnickou společností uvedených společností. Žalovaná byla k zaplacení dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud má na základě žalobních tvrzení a listinných důkazů předložených žalobkyní za zjištěné, že mezi její právní předchůdkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na jejímž základě byly žalované poskytovány sjednané služby elektronických komunikací a byla jí pronajata přijímací zařízení. Cenu poskytovaných služeb a nájemné se žalovaná zavázala platit dle pravidelných vyúčtování, tuto povinnost však nedodržela, což dokládají žalobkyní doložené faktury, u nichž žalobkyně požaduje úhradu nájemného v celkové výši 228,07 Kč. Z důvodu nedoplatku právní předchůdkyně žalobkyně odpojila žalované poskytnuté služby, což následně žalované vyúčtovala dle ceníku na částku 500 Kč. Z důvodu prodlení žalované s placením svých závazků právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy a žalované vznikla povinnost vrátit nepoškozené a funkční přijímací zařízení ve lhůtě 14 dnů od ukončení smluvního vztahu, žalovaná nesplnila ani tuto povinnost, právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně, na kterou ke dni 1. 4. 2020 přešlo veškeré jmění zanikajících společností [právnická osoba] a [právnická osoba], se stala nástupnickou společností uvedených společností a jako taková je ve věci aktivně legitimována. 6. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o pronájmu přijímacích zařízení, které bylo posouzeno dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná porušila svou povinnost hradit řádně a včas nájemné za přijímací zařízení. Nárok na smluvní pokutu vznikl právní předchůdkyni žalobkyně dle § 2048 a násl. o. z. Žalobkyně, na kterou ke dni 1. 4. 2020 přešlo veškeré jmění zanikajících společností [právnická osoba] a [právnická osoba], se stala nástupnickou společností uvedených společností, žalobkyně má proto vůči žalované splatnou pohledávku ve výši 2 728,07 Kč. Žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by žalovaný dluh zaplatila, nezpochybnila žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1, 14b odst. 1, ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen“ advokátní tarif”) po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), advokátního tarifu po 100 Kč a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí [částka]. Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téže žalobkyně (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.