19 C 518/2020-28 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 456 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě pojistné smlouvy [číslo] s účinností od [datum], jejímž předmětem bylo [typ pojištění] [typ pojištění] [typ pojištění] [typ pojištění] pro vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], měl žalovaný platit žalobkyni sjednané pojistné ve výši 3 191 Kč půlročně. Pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného dne 22. 11. 2019. Dlužná částka ve výši 2 456 Kč je pak představována pojistným za dobu od 7. 8. 2019 do 22. 11. 2019 ve výši 1 856 Kč a poplatky za upomínky ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaný i přes výzvy k úhradě dosud nezaplatil ničeho. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně kapitalizované úroky z prodlení ve výši 234 Kč za období od 23. 11. 2019 do 4. 11. 2020. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z provozu vozidla ve vztahu k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka]. Bylo sjednáno pojistné ve výši 6 382 Kč, splatné půlročně v částce 3 191 Kč. Žalovaný byl upomínkou ze dne 30. 9. 2019 vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy a dopisem ze dne 6. 12. 2019 byl informován o zániku pojistné smlouvy. Za upomínku k zaplacení pojistného činí sazba 300 Kč. Žalovaný dluží na pojistném 1 856 Kč a na poplatcích za upomínky 600 Kč, celkem tedy žalovaný dluží částku 2 456 Kč. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky upomínán prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně, a to zaslanou předžalobní upomínkou ze dne 19. 3. 2020. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit dohodnuté pojistné. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalobkyně v řízení prokázala, že s žalovaným uzavřela pojistně-právní vztah a že poskytla žalovanému pojistnou ochranu. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že dlužné pojistné ve výši 1 856 Kč a poplatky za upomínky ve výši 600 Kč uhradil, což neučinil, a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, vznikl žalobkyni nárok na úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”), po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu.