19 C 556/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému byla dne 2. 3. 2019 u žalobkyně poskytnuta lékařská pohotovostní služba, přičemž výše regulačního poplatku za využití této služby činí 90 Kč. Regulační poplatek byl vyúčtován daňovým dokladem [číslo] splatným dnem 10. 3. 2019. I přes upomínky dosud žalovaný nic neuhradil. Dále se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému byla dne 28. 4. 2019 u žalobkyně poskytnuta lékařská pohotovostní služba, přičemž výše regulačního poplatku za využití této služby činí 90 Kč. Regulační poplatek byl vyúčtován daňovým dokladem [číslo] splatným dnem 6. 5. 2019. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] žalovanému regulační poplatek ve výši 90 Kč za poskytnutí pohotovostního ošetření dne 2. 3. 2019, který byl splatný dnem 10. 3. 2019. Dále žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] žalovanému regulační poplatek ve výši 90 Kč za poskytnutí pohotovostního ošetření dne 28. 4. 2019, který byl splatný dnem 6. 5. 2019. Dopisem ze dne 20. 6. 2019 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužných částek. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto pohotovostní ošetření dne 2. 3. 2019 a 28. 4. 2019 a žalovaný byl povinen uhradit za tato pohotovostní ošetření dle ust. § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, regulační poplatky v souhrnné výši 180 Kč. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku v uvedené výši uhradil. To neučinil, soud proto s ohledem na uvedené žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vznikl žalobkyni nárok dle ust. § § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a to ode dne následujícího po splatnosti výše uvedené faktury. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. když soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada za 2 úkony dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, po 100 Kč (žaloba, výzva k plnění). Celkem náklady řízení činí 600 Kč.