21 C 421/2020-32 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 548,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazené dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 2. 6. 2017. Za období od 2. 11. 2018 do 16. 10. 2019 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny s variabilním symbolem [číslo] ze dne 20. 10. 2019 znějící na částku 2 448,56 Kč, splatnou dne 11. 11. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný opakovaně neplnil své smluvní povinnosti, konkrétně neuhradil zálohu za měsíc srpen a září, 2019, vyúčtovala žalobkyně dne 17. 11. 2019 žalovanému smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč, splatnou dne 27. 11. 2019. Dále žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou faktury s variabilním symbolem [číslo]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek předžalobní upomínkou ze dne 7. 1. 2020. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky byla dne 2. 6. 2017 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejím předmětem byl závazek k dodávce elektrické energie do odběrného místa [adresa]. Dle smlouvy je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s uhrazením jakékoliv platby dle smlouvy přesahující 10 dnů. Dále je žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za opakované porušení platební povinnosti vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 20. 10. 2019, neboť žalovaný přes opakované výzvy neuhradil žalobkyni její pohledávky vzniklé na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Za období od 2. 11. 2018 do 16. 10. 2019 žalobkyně vyúčtovala dne 20. 10. 2019 žalovanému spotřebu elektrické energie fakturou [číslo] s variabilním symbolem [číslo], znějící na částku 2 448,56 Kč, splatnou dne 11. 11. 2019. Žalobkyně dne 17. 11. 2019 vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 1 000 Kč, splatnou dne 27. 11. 2019. Žalobkyně dne 25. 11. 2019 vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za pozdní úhradu smluvených plateb ve výši 100 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 7. 1. 2020. 6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalovanému povinnost dohodnutou cenu odebrané elektřiny zaplatit. Žalovaný částku vyúčtovanou žalobkyní nezaplatil, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení smluvních pokut ve smyslu ust. § 2 048 o. z. a úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.