CS · EN DE FR brzy

5 C 269/2020-24 — Obvodní soud pro Prahu 3

ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2021:5.C.269.2020.1
Datum: 2021-01-07
Předmět: 5 233,99 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb.",
["peněžité plnění""telekomunikace"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 5 233,99 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 6. 10. 2020 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 5 233,99 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná částka představuje dlužnou částku za služby poskytované třetími osobami prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nájemné za koncové zařízení a smluvní pokutu za jeho nevrácení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena Účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ účastnická smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly také Všeobecné podmínky [název žalobkyně] a ceník tarifů a služeb. Na základě účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, žalovaná se zavázala za poskytnuté služby platit vyúčtované ceny. Součástí účastnické smlouvy bylo rovněž ujednání o pronájmu koncového zařízení, včetně ustanovení o povinnosti zaplatit smluvní pokutu v případě nevrácení tohoto koncového zařízení. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušila, když za služby poskytované žalobkyní přestala platit vyúčtované ceny, kdy konkrétně šlo o vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 5. 2019, [číslo] splatné dne 27. 6. 2019 a [číslo] splatné dne 27. 7. 2019. Žalovaná neuhradila ani vyúčtování [číslo] vystavené k úhradě sjednané smluvní pokuty za nevrácení pronajatého koncového zařízení. S ohledem na prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu se žalobkyně domáhala rovněž zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti nejmladší faktury. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě ze dne 11. 9. 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč. Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Zjištěný skutkový stav je ten, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí bylo rovněž ujednání o pronájmu koncového zařízení, včetně ustanovení o povinnosti zaplatit smluvní pokutu v případě jeho včasného nevrácení. Obsahem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytovat žalované služby elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran, a poskytnout ji k pronájmu specifikované koncové zařízení. Žalovaná se pak zavázala za uvedené služby hradit žalobkyni vyúčtované ceny. Žalovaná neuhradila vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 5. 2019, [číslo] splatné dne 27. 6. 2019, [číslo] splatné dne 27. 7. 2019 a [číslo]. Žalovaná tak dluží žalobkyni celkem 5 233,99 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o pronájmu koncového zařízení dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na ujednání o smluvní pokutě soud aplikoval ust. § 2048 a násl. o. z. Na základě účastnické smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni cenu za poskytnuté služby ve vztahu k přidělenému telefonnímu číslu a hradit nájemné za pronajaté koncové zařízení. Tyto povinnosti, včetně povinnosti vrátit včas pronajaté koncové zařízení, žalovaná porušila. Služby třetích stran, které si žalovaná na základě smlouvy objednala formou SMS plateb a M-plateb na za tím účelem zřízená čísla, uhradila těmto třetím stranám v souladu se smluvními ujednáními žalobkyně, a vznikl jí tak nárok na jejich zaplacení žalovanou ve vyúčtované výši. Žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by dluh zaplatila, nezpochybnila žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na úhradu ceny za služby třetích stran, dlužného nájemného a smluvní pokuty. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. Žalovaná dluh vůči žalobkyni nesplnila řádně a včas, je tedy v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto soud rozhodl rovněž o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., a to dle žalobního návrhu ode dne následujícího po dni splatnosti nejmladší faktury. Výše zákonného úroku z prodlení je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení, tj. odměna advokáta 3x 200 Kč a náhrada hotových výloh advokáta 3x 100 Kč za 3 hl. úkony právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby). Právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto žalobkyni náleží rovněž 21 % z odměny a náhrady hotových výloh advokáta představující DPH. Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téže žalobkyně (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (obsah, struktura, řazení vět, nároky téhož druhu).

Citovaná ustanovení

§ (127/2005 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2048 (89/2012 Sb.)§ 2201 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)§ 45 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.