5 C 281/2020-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 29. 10. 2020 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 2 732,32 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že jde o dluh žalované na nájemném za přijímací zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA, které jí bylo pronajato právní předchůdkyní žalobkyně – [název] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dále o neuhrazený poplatek za jeho odpojení z důvodu nedoplatku a smluvní pokutu za nevrácení tohoto zařízení. Žalobkyně uvedla, že mezi její právní předchůdkyní a žalovanou byla dne 29. 11. 2016 uzavřena smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byly také Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [název] (dále„ VOP“). Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a pronajmout jí výše uvedené přijímací zařízení, žalovaná se zavázala za služby a nájemné platit vyúčtované ceny. Žalovaná svou povinnost porušila, když neuhradila vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 9. 2018, [číslo] splatné dne 5. 10. 2018, [číslo] splatné dne 5. 11. 2018, [číslo] splatné dne 5. 12. 2018 a [číslo] splatné dne 20. 12. 2018, a dluží tak žalobkyni celkem 232,32 Kč za pronájem přijímacího zařízení a 500 Kč za jeho odpojení z důvodu nedoplatku. V důsledku soustavného neplacení vystavených vyúčtování odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy, a žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni pronajaté příjímací řízení do 7 dnů od ukončení smluvního vztahu. Žalovaná porušila i tuto svou povinnost, když žalobkyni ani přes opakované výzvy přijímací zařízení nevrátila. Pro takový případ byla sjednána smluvní pokuta 2 000 Kč. V důsledku fúze sloučením s právní předchůdkyní přešla pohledávka na žalobkyni jako na nástupnickou společnost, která má proto vůči žalované právo na její uhrazení. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě ze dne 12. 5. 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč. Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Zjištěný skutkový stav je ten, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na jejímž základě bylo žalované mj. pronajato výše uvedené přijímací zařízení. Žalovaná se zavázala platit nájemné dle pravidelných vyúčtování. Žalovaná svou povinnost porušila, když vystavená vyúčtování řádně a včas neuhradila. Žalovaná tak dluží celkem 232,32 Kč na nájemném a 500 Kč na poplatku za odpojení zařízení z důvodu nedoplatku. Žalovaná rovněž porušila svou povinnost v podobě vrácení pronajatého zařízení, v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu 2 000 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o pronájmu přijímacího zařízení, které bylo posouzeno dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná porušila svou povinnost hradit řádně a včas své závazky. Nárok na smluvní pokutu vznikl právní předchůdkyni žalobkyně v souladu s § 2048 a násl. o. z. Na žalobkyni pohledávka přešla v důsledku fúze sloučením s její právní předchůdkyní dle § 178 odst. 2 o. z. Žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by dluh zaplatila, nezpochybnila žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení, tj. odměna advokáta 3x 200 Kč a náhrada hotových výloh advokáta 3x 100 Kč za 3 hl. úkony právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby). Právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto žalobkyni náleží rovněž 21 % z odměny a náhrady hotových výloh advokáta představující DPH. Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téže žalobkyně (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (obsah, struktura, řazení vět, nároky téhož druhu).