6 C 353/2020-9 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované uložení povinnosti zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření kupní smlouvy, na jejímž základě se žalovaná zavázala hradit žalobkyni za odebrané zboží – stavební materiál a příbuzný sortiment (dále jen„ zboží“) kupní cenu sjednanou dle ceníku a cenových podmínek žalobkyně (dále jen„ smlouva“). Převzetí zboží žalovanou potvrzují dodací listy [číslo]. Za odebrané zboží žalobkyně vystavila žalované dne [datum] fakturu – daňový doklad č. FV1122002962 na částku [částka] (splatnou ke dni [datum]). I přes výzvu právního zástupce žalobkyně k zaplacení dlužné částky ze dne [datum], žalovaná na tuto výzvu nereagovala a žalobkyni ničeho neuhradila. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně na žalované domáhala zároveň zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Dále se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním předmětné pohledávky v minimální částce [částka]. 3. Žalované bylo podle § 114b odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) uloženo, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ve věci samé k žalobě písemně vyjádřila. Náležitosti tohoto vyjádření byly specifikovány. Žalovaná byla poučena o tom, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání. 4. Výzva dle § 114b o. s. ř. byla žalované spolu s žalobou doručena fikcí prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky dne [datum]. Do dnešního dne žalovaná na výzvu nereagovala. Soud tak má podle § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že žalovaná nárok uplatněný v žalobě uznala. 5. Soud v souladu s § 153a o. s. ř. žalobě vyhověl na základě fikce uznání nároku žalovanou, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, tedy ve věci bylo možné uzavřít smír ve smyslu § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. 6. Po skutkové a právní stránce soud na základě žalobních tvrzení uzavřel, že žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku plynoucího z kupní smlouvy v celkové výši [částka] s příslušenstvím. Z důvodu prodlení je dán nárok na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 513 o. z. v minimální výši [částka] dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].