6 C 399/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 7. 2021 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 3 510 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se do příslušné evidence jako poplatník televizního poplatku, což žalovaná učinil dne 1. 10. 2013. V důsledku tohoto jednání mu vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ z.r.t.p.“), televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný svoji povinnost porušil, když televizní poplatek neuhradil za období od října 2018 do srpna 2020, tj. částku v celkové výši 3 510 Kč (= 26 x 135 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 27. 11. 2020, žalovaný však do podání této žaloby dlužnou částku neuhradil. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž úhrady kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 623,99 Kč. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 4. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 11. listopadu 2021. Žalovanému bylo předvolání k tomuto jednání doručeno (doručení vykázáno dnem 11. 10. 2021), žalovaný se k jednání dostavil s tím, že soudu předložil záznam o úhradě dlužné částky ve výši 3 510 Kč, žalobkyně ani její právní zástupce se bez omluvy nedostavili. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o. s. ř.“) při svém rozhodování vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Z předložených listinných důkazů (Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 21. 6. 2021, Výzva k zaplacení ze dne 27. 11. 2020 včetně doručenky, specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení) má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný je října 2013 evidován jako poplatník televizního poplatku. Žalovaný neuhradil televizní poplatky ve výši 135 Kč od října 2018 do srpna 2020, tj. částku v celkové výši 3 510 Kč (= 26 x 135 Kč) žalobkyni tak dluží za předmětné období částku ve výši 3 510 Kč (= 26 x 135 Kč). Při jednání soudu dne 11. 11. 2021 žalovaný předložil soudu potvrzení o úhradě celé dlužné částky 3 510 Kč, bez požadovaného příslušenství pohledávky s odůvodněním, že nevěděl, jakou částku má dlužném úroku z prodlení uhradit. 7. Podle § 3 odst. 2 z.r.t.p. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 8. Podle § 6 z.r.t.p., činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 9. Podle § 7 odst. 1 a 2 z.r.t.p., poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona bud’ přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10. Podle § 10 z.r.t.p., nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a uvedených zákonných ustanovení posoudil soud věc po právní stránce takto. Žalovanému vznikla povinnost k úhradě televizních poplatků v zákonné výši 135 Kč měsíčně poté, co se stal držitelem televizního přijímače. Tuto svoji povinnost však žalovaný splnil po podání žaloby, když žalobkyni poplatek v celkové dlužné částce 3 510 kč uhradil před jednáním dne 11. 11. 2021, avšak bez požadovaného příslušenství pohledávky, bez úroku z prodlení ve výši 623, 99 Kč za dobu prodlení s úhradou dlužné částky. Soud proto v části požadované jistiny ve výši 3 510 Kč žalobu zamítl a ve zbytku požadovaného příslušenství pohledávky ve výši 623,99 Kč, z titulu úroku z prodlení žalobě vyhověl s odkazem na ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z paušální náhrady výdajů stanovené dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé). Soud žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení spočívající v odměně advokáta, když uzavřel, že zastoupení advokátem je v předmětné právní věci vzhledem k charakteru sporu a postavení žalobkyně, jež disponuje vlastním personálním vybavením pro uplatňování obdobných a z právního hlediska spíše jednoduchých pohledávek, zjevně neúčelné (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 195/11).