7 C 25/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 1. 12. 2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky představující příspěvek placený vlastníkem motorového vozidla za období od 7. 10. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 7 998 Kč a poplatek ve výši 300 Kč. Žalovaná je provozovatelem vozidla [VIN kód], [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3. Toto vozidlo je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. Žalovaná neměla v období od 7. 10. 2019 do 31. 12. 2019 (tj. 86 dní) sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, splatnost příspěvku nastala dne 27. 7. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného příspěvku. Žalobkyně dále požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovanou podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že žalovaná neměla v rozporu se zákonem sjednáno tzv. povinné ručení pro vozidlo [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 v době od 7. 10. 2019 do 31. 12. 2019, že splatnost příspěvku nastala dne 27. 7. 2020 (viz výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 13. 5. 2020, upomínka o úhradu nedoplatku ze dne 19. 8. 2020 a ze dne 2. 10. 2020). Žalovaná byla k úhradě vyzvána rovněž předžalobní upomínkou ze dne 5. 11. 2020. Dle sdělení [stát. instituce] ze dne 22. 1. 2021 je vlastníkem a provozovatelem vozidla [VIN kód] s platností od 23. 10. 2012 žalovaná. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná neměla v uvedené době pojištěné vozidlo, ač jí zákon tuto povinnost ukládá (§ 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla”). Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení příspěvku (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) poté, co žalovanou vyzvala k úhradě v požadované době výzvou (§ 4 odst. 6, odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovaná tak měla žalobkyni uhradit příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [žalobkyně] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (§ 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), přičemž tou vyhláškou je vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla - dále jen„ vyhláška”). Výše příspěvku tak činí 7 998 Kč – 86 dní krát 93 Kč (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky), výše nákladů je pak dána ust. § 2a vyhlášky v částce 300 Kč. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že předmětnou částku uhradila. To neučinila, soud proto žalobě vyhověl. 7. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 298 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.