7 C 434/2021-49 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 6. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 3 146 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 25. 7. 2020 do 6. 5. 2021 ve výši 203 Kč, a to s následujícím odůvodněním. Mezi účastníky byla dne 17. 7. 2019 v rámci obchodní činnosti uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění„ ACP III -2014 COMBI“ ohledně motorového vozidla tov. značky [anonymizováno], typ [příjmení], [registrační značka]. Prvé pojistné bylo sjednáno ve výši 2 335 Kč, pojistné období bylo sjednáno v délce čtvrtletní. Pojistná smlouva zanikla ke dni 24. 7. 2020 pro neplacení pojistného. Za období od 17. 4. 2020 do 24. 7. 2020 dluží žalovaná pojistné ve výši 3 146 Kč a poplatek ve výši 600 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani přes výzvy žalobkyně uskutečněné prostřednictvím jejího právního zástupce. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovanou podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč, vzhledem k čemuž se jedná o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu prvého stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne 17. 7. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění motorového vozidla tov. značky [anonymizováno], typ [příjmení], [registrační značka]. Strany se dohodly na tom, že pojistné bude splatné čtvrtletně, kdy pojistné za období mělo činit 2 335 Kč. Jelikož žalovaná navzdory upomínkám žalobkyně neuhradila pojistné za období od 17. 4. 2020 do 23. 7. 2020, zanikla smlouva, pojistný vztah a z toho plynoucí povinnost hradit pojistné ke dni 23. 7. 2020. Žalovaná přitom dlužila na pojistném 2 335 Kč a dále na nákladech za vymáhání 811 Kč. Žalovaná byla žalobkyní vyzývána k plnění upomínkami ze dnů 2. 6. 2020, 5. 8. 2020 a 1. 9. 2020 a dále i prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 27. 11. 2020. 6. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a dále dle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit dohodnuté pojistné. Podle ust. § 12 odst. 1 a § 13 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, platí, že právo pojistitele (pojišťovny) na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Žalobkyně poskytla žalované pojistnou ochranu, žalovaná však nezaplatila pojistné ve výši 2 335 Kč a dále ani náklady na vymáhání ve výši 811 Kč. Bylo na ní, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužné pojistné uhradila, což však neučinila. Soud proto žalobě vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, vzniklo žalobkyni v souladu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo na úroky z prodlení. Soud proto žalované uložil kromě povinnosti zaplatit jistinu pohledávky i povinnosti zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 146 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu.