7 C 512/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne [datum] došlo na ulici [anonymizována dvě slova], [obec a číslo] k dopravní nehodě za účasti vozidla [registrační značka], [značka automobilu], jehož vlastníkem je žalovaná. Policie České republiky dala dne [datum] příkaz žalobkyni k odtažení vozidla. Žalobkyně toto vozidlo přepravila na parkoviště v areálu [část obce] na adrese [adresa], dne [datum] bylo odtaženo na odstavné parkoviště na ulici [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [obec a číslo]. [jméno] za odtah a služby parkoviště jsou žalobcem účtovány dle nařízení [anonymizováno] [obec] [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Cena odtahu vozidla dle tohoto nařízení činí 1 900 Kč za odtah na první parkoviště a dále částku 2 900 Kč za odtah na druhé parkoviště (což je interní cena za odtah). Poplatek za první až třetí i jen započatý den jeho střežení činí částku 250 Kč za den, od čtvrtého dne za každý den i jen započatý, maximálně však 180 dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště cena činí 400 Kč za den a za další každý započatý den činí cena 50 Kč. Celková pohledávka žalobce za žalovaným za odtah, služby parkoviště a předání vozidla [stát. instituce] činí 46 753,97 Kč, které žalovaná neuhradila i přes výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a ust. § 115a o. s. ř). Žalobkyně dne [datum] uvedla, že s projednáním bez nařízení jednání souhlasí, žalovaná na výzvu soudu nereagovala a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Z jednotlivých listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Dne [datum] byl proveden odtah vozidla [registrační značka], [značka automobilu] (bylo zajištěno vozidlo dle protokolu Policie ČR o zajištění vozidla ze dne [datum]), jehož vlastníkem je žalovaná [příjmení] vozidlo bylo předáno na střežené parkoviště žalobce a dále bydlo dne [datum] odtaženo na parkoviště [stát. instituce] (protokol o zajištění vozidla ze dne [datum], protokol o převzetí vozidla od nálezce a jeho předání na odstavnou plochu ze dne [datum]). 6. Z daňového dokladu [číslo] [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala parkovné za období od [datum] do [datum] na částku 750 Kč, za období [datum] do [datum] částkou 8 400 Kč, odtah vozidla 1 900 Kč, celkem 11 050 Kč včetně DPH, splatnou [datum], parkovné za období od [datum] do [datum] vyúčtovala ve výši 12 400 Kč včetně DPH splatné dne [datum], za období od [datum] do [datum] ve výši 12 000 Kč včetně DPH splatné dne [datum], parkovné za období za období od [datum] do [datum] částku 8 000 Kč a odtah na parkoviště na [část Prahy] výši 2 900 Kč se splatností dne [datum]. 7. Z ceny za dopravu (odtah vozidla [část obce] – [část obce]) pro rok 2021 bylo zjištěno, že interní náklady žalobkyně s odtahem vozidla činily 2 898,49 Kč. 8. Z výzvy k vyzvednutí vozidla ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou jako vlastníka a provozovatele vozidla k vyzvednutí vozidla a zaplacení nákladů spojených s odtahem a uskladněním za dobu do [datum]. Výzva byla dne [datum] uložena na poště, žalovaná si ji na poště nevyzvedla. 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky za uskladnění a odtah vozidla celkem ve výši 46 753,97 Kč. V příloze [číslo] byl pak uveden přehled, jakým žalobkyně dospěla k výpočtu dlužné částky. Zásilka byla dne [datum] uložená na poště jako nevyzvednutá. 10. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: dne [datum] byl proveden odtah vozidla [registrační značka], jehož vlastníkem je žalovaná. Cena za technický úkon odtahu byla vyúčtována v celkové výši 1 900 Kč (a to v souladu s Nařízením [anonymizováno] [obec] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti). Žalobkyně později odtáhla vozidlo ze svého parkoviště na parkoviště [stát. instituce] dne [datum], za což jí vznikly náklady ve výši 2 900 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení parkovného za období od [datum] do [datum], kdy vozidlo bylo odstaveno na jejím parkovišti a to v souladu s cenami uvedenými v Nařízení [anonymizováno] [územní celek] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Ani přes výzvy ze dne [datum] a předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaná dlužnou částku neuhradila. 11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Cena za provedení technického úkonu je stanovena ust. § 2 odst. 2 nařízení hl. m. [obec] [číslo] (úplný odtah vozidla je 1 900 Kč, parkovné první tři dny činí 250 Kč/den, od 3. do 180. dne činí 400 Kč/den). Ustanovení § 19 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje, že vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice je v případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, pokud provozovatel silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám. Nárok na zaplacení odtahu vozidla na parkoviště na [obec a číslo] pak soud posoudil dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, jako bezdůvodné obohacení, neboť žalobkyni vznikly náklady s odtahem tohoto vozidla, žalobkyně prokázala výši nákladů, která jí s odtahem vznikla. Na základě uvedeného vznikl žalobkyni nárok na žalovanou částku představující cenu za dva odtahy vozidla ve výši 1 900 a 2 900 Kč a parkovné za období [datum] do [datum] (3 * 250 Kč, 21 * 400 Kč, 31 * 400 Kč, 30 * 400 Kč, 20 * 400 Kč). Bylo tak na žalované, pokud chtěl být ve sporu úspěšná, aby tvrdila a také prokazovala, kdy a jak dlužnou částku vyrovnala, příp. že technický úkon nebyl oprávněný, což neučinila. Soud proto žalobnímu návrhu vyhověl. 12. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Konkrétní výše úroku z prodlení je pak stanovena prováděcím předpisem, jímž je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně za období od [datum] a [datum] požadovala nižší, než zákonný úrok z prodlení, soud jí proto přiznal úrok ve výši jí požadované. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 470 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 870 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba, předžalobní výzva).