11 C 172/2021-48 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 12. 4. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující náhradu škody. Dle žalobních tvrzení čerpal žalovaný, který je státním občanem Polské republiky, na území Polské republiky v období od 17. 4. 2016 do 25. 4. 2016 zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, když se neoprávněně prokázal Evropským průkazem zdravotního pojištění vystaveným žalobkyní, který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátil. Na výzvu Kanceláře zdravotního pojištění uhradila žalobkyně částku 12 852 Kč za péči čerpanou žalovaným. Následným šetřením žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v předmětném období čerpání zdravotních služeb účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani v Polské republice, když v období od 17. 4. 2016 do 25. 4. 2016 neevidovala žalobkyně k žalovanému zaměstnanecký poměr ani trvalý pobyt na území České republiky. K datu provedené úhrady tak žalobkyni v důsledku protiprávního jednání žalovaného vznikla škoda, k jejíž úhradě byl žalovaný opakovaně požádán výzvami ze dne 13. 1. 2020 a dále 21. 2. 2020 zaslanými na jeho poslední známou adresu. Žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu. 2. Žalovaný se k žalobě doručované prostřednictvím dožádaného polského soudu nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. a § 115a o. s. ř). Žalobkyně s tímto postupem již v žalobním návrhu vyjádřila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z Evropského průkazu zdravotního pojištění žalovaného (č. l. 17) bylo zjištěno, že předmětný průkaz byl platný do 30. 9. 2016. 6. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté částky vystaveného dne 1. 8. 2018 (č. l. 16) bylo zjištěno, že Kancelář zdravotního pojištění vyzvala žalobkyni k úhradě částky ve výši 227 433,52 Kč za poskytnuté věcné dávky na bankovní účet č. [bankovní účet]. 7. Z individuálního výkazu žalobkyně ze dne 29. 3. 2021 (č. l. 11) a z účetního systému Kanceláře zdravotního pojištění SAP (č. l. 15) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným dluh v celkové výši 12 852,40 Kč za zdravotní služby čerpané v období od 17. 4. 2016 do 25. 4. 2016. Z výkazu dále vyplývá, že žalobkyně měla uhradit celkovou částku 227 433,52 Kč, jejíž součástí byla i částka za zdravotní péči poskytnutou žalovanému. 8. Z formuláře S040, žádost o doby – druh pojistného rizika ze dne 24. 3. 2020 a z formuláře S041 - odpověď na žádost o potvrzení dob ze dne 2. 4. 2020 (č. l. 18 a 12) soud zjistil, že žalovaný nebyl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v období od 17. 4. 2016 do 25. 4. 2016 ani na území České republiky, ani na území jiného členského státu Evropské unie. 9. Z výzev k úhradě ze dne 13. 1. 2020 a 21. 2. 2020 včetně faktury [číslo] ze dne 17. 1. 2020 (č. l. 9 - 10) a ze žádosti žalobkyně o doručení I. a II. výzvy ze dne 15. 1. 2020 a odpovědi dožádané instituce ze dne 8. 7. 2020 (č. l. 21 - 23) soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván žalobkyní k úhradě částky 12 852 Kč za zdravotní péči v období po skončení pojištění, tyto výzvy si nevyzvedl a ničeho neuhradil. 10. Ze sdělení Ministerstva vnitra České republiky ze dne 16. 4. 2021 (č. l. 14) soud zjistil, že žalovaný nemá na území České republiky hlášen trvalý pobyt. 11. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný na území Polské republiky v období od 17. 4. 2016 do 25. 4. 2016 čerpal zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl v předmětném období účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani v Polské republice. Na výzvu Kanceláře zdravotního pojištění uhradila žalobkyně mimo jiné částku 12 852 Kč za péči čerpanou žalovaným. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou [číslo] ze dne 17. 1. 2020 znějící na částku 12 852,40 Kč, která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu na poslední známou adresu [adresa žalovaného], Polsko i prostřednictvím dožádané instituce. Navzdory výzvám ze dne 13. 1. 2021 a 21. 2. 2020 žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu. 12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky. 13. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky. 14. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění. 15. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 17. 4. 2016 do 25. 4. 2016 zaměstnán v České republice, neměl zde ani trvalý pobyt a nebyl tak účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpal zdravotní služby v Polské republice na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. O výši škody a osobě povinné k její náhradě se žalobkyně přitom mohla nejdříve dozvědět k datu výzvy Kanceláře zdravotního pojištění ze dne 1. 8. 2018. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by v období od 17. 4. 2016 do 25. 4. 2016 byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradil, přičemž soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (předžalobní výzva č. I. a II., žaloba).