11 C 277/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit částku 132 000 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení žalobkyně žalované na začátku roku 2021 zapůjčila finanční prostředky bezhotovostním převodem na účet syna žalované. Dále žalobkyně uvádí, že další finanční prostředky zapůjčila žalované v červnu 2021, a to buď v hotovosti či převodem na účet. Následně žalobkyně požádala žalovanou o vrácení zapůjčených finančních prostředků. Žalovaná žalobkyni zaplatila dvě splátky, a to v srpnu 2021 a září 2021, zbytek dluhu ve výši 130 000 Kč však zůstává nesplacený. Žalovaná sepsala doklad o uznání dluhu, ve kterém se zavázala dluh uhradit. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu dne 17. 5. 2022, žalovaná však na výzvu nijak nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Dle výpisu z účtu neznámého čísla bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] pojmenovaný [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] byla dne 18. 7. 2021 odeslána částka 15 000 Kč, dne 6. 7. 2021 částka 12 000 Kč, dne 6. 7. 2021 částka 1 800 Kč, dne 6. 7. 2021 částka 2 000 Kč, dne 27. 6. 2021 částka 4 000 Kč, dne 18. 6. 2021 částka 3 000 Kč, dne 17. 6. 2021 částka 2 000 Kč, dne 17. 6. 2021 částka 3 000 Kč, dne 17. 6. 2021 částka 14 000 Kč, dne 14. 6. 2021 částka 26 000 Kč, dne 11. 6. 2021 částka 7 000 Kč, dne 11. 6. 2021 částka 3 000 Kč, dne 6. 6. 2021 částka 2 000 Kč, dne 6. 6. 2021 částka 8 000 Kč a dne 1. 2. 2021 částka 15 000 Kč. Od ledna 2021 do července 2021 tedy byla celkem na účet zaslána částka ve výši 117 800 Kč. 6. Z prohlášení s úředně ověřeným podpisem žalované soud zjistil, že se žalovaná jako dlužník zavázala vrátit ke dni 11. 2. 2022 žalobkyni zapůjčenou částku ve výši 132 000 Kč. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 5. 2022 soud zjistil, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od data na této výzvě. Dle podacího archu byla výzva odeslána dne 17. 5. 2022. Dle oskenované obálky se tato zásilka vrátila žalobkyni zpět. 8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovanou byla na začátku roku 2021 uzavřena ústně smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované blíže nespecifikovanou částku, a to buď v hotovosti či bezhotovostním převodem. Žalobkyně požádala žalovanou o vrácení zapůjčených finančních prostředků, avšak žalovaná dosud zbylou částku ve výši 132 000 Kč žalobkyni nevrátila. Žalovaná uznala svůj dluh ve výši 132 000 Kč ze zápůjčky a zavázala se jej uhradit žalobkyni do 11. 2. 2022 písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem. 9. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně. 10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Dle § 2392 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. 12. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. V předmětném sporu uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala je vrátit. Jelikož žalovaná svůj dluh ve výši 132 000 Kč uznala co do důvodu i výše prohlášením v písemné formě dle § 2053 o. z. a v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zápůjčku vrátila, soud žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 528,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 280 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 132 000 Kč sestávající z částky 6 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 040 Kč ve výši 4 208,40 Kč.