12 C 66/2022-58 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala úhrady shora uvedené částky. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná byla pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky z důvodu zaměstnání v České republice a to v období od [datum] do [datum] a následně v období od [datum] do [datum]. V době od [datum] do [datum] bylo jmenované ukončeno pojištění v České republice a žalovaná byla povinna vrátit průkaz zdravotního pojištění, což neučinila a v období od [datum] do [datum] neoprávněně čerpala zdravotní péči na účet žalobkyně na území Polska. Žalobkyně zdůraznila, že podle § 12 písm. j), zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byla žalovaná povinna vrátit průkaz (tzv. EHIC) do osmi dnů při zániku pojištění dle § 3 odst. 2, písm. c), téhož zákona. Žalovaná byla dle čl. 76 odst. 4 a odst. 5 nařízení Evropských Společenství [číslo] o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a dle čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009 povinna co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Žalovaná však, Jak je již výše uvedeno, ani jednu ze shora citovaných povinností nesplnila. Žalovaná naopak úmyslně zneužila doklad žalobkyně o pojištění (EHIC) po ukončení pojištění v ČR při neoprávněném čerpání zdravotní péče na účet žalobkyně na území Polska. Za tyto služby žalobkyně uhradila částku žalovanou. U žalované nebylo zjištěno pojištění na území jiného státu Evropské unie, které by případně mohlo umožnit žalobkyni zdravotní péči přeúčtovat. Dne [datum] a dne [datum] zaslala žalobkyně žalované výzvu k zaplacení nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ve výši 9 017,38Kč; vyčíslená náhrada nákladů léčení do současné doby zaplacena nebyla. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud zaslal účastníkům řízení usnesení s výzvou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez potřeby nařídit jednání toliko na základě předložených listinných důkazů a připojil doložku, že v případě nereagování bude mít soud za to, že proti avizovanému postupu soudu nemají námitek (srov. ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). Jelikož žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, byla věc rozhodnuta bez nařízení jednání. 4. Z kopie průkazky zdravotního pojištění (č. l. 12) soud zjistil, že žalovaná byla držitelem průkazu zdravotního pojištění u žalobkyně. 5. Z odpovědi na žádost o potvrzení dob trvání pojištění (č. l. 21-24) soud zjistil, že žalovaná nebyla zdravotně pojištěn v žádném jiném státu Evropské unie v rozhodném období. 6. Z tabulky„ Průběh pojištění“ a tabulky zaměstnání (č. l. 30, 31) soud zjistil, že žalovaná nebyla v období od [datum] do [datum] účastna zdravotního pojištění u žalobkyně. 7. Z individuálního výkazu – podrobný přehled VZP ze dne [datum] (č. l. 10) a z individuálního výkazu - přehled (č. l. 5) soud zjistil, že žalované byla poskytována zdravotní péče v období [datum] [datum] za celkovou částku 9 017,38 Kč. 8. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 15. 2010 vystaveného Kanceláří zdravotního pojištění (č. l. 7) a z potvrzení o provedení platby ze dne [datum] (č. l. 8) a z tabulky dodavatelé – seznam jedn. Položek (č.l. 9) vyplývá, že za poskytnutou zdravotní péči žalované bylo vyúčtováno žalobkyni [příjmení] zdravotního pojištění celkem 9 017,38Kč, kterou žalobkyně uhradila z účtu u [obec] národní banky. 9. Z emailové výzvy ze dne [datum], [datum], [datum] (č. l. 25-28) a z výzev včetně kopie dodejky) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, mimo jiné na jí sdělenou emailovou adresu. 10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 11. Žalovaný v době, kdy již nebyla pojištěncem žalobkyně, čerpala zdravotní péči na území Polska zdravotní služby, při čerpání této péče se prokázala průkazem EHIC vystaveným žalobkyni, který v rozporu s právními předpisy po ukončení pojištění nevrátila. Za tuto péči žalobkyně uhradila částku žalovanou, kterou jí žalovaná dosud neuhradila. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 13. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky. 14. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky. 15. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění. 16. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaná nebyl v období od [datum] do [datum] zaměstnána v České republice, neměla zde ani trvalý pobyt a nebyla tak účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaná se tak dopustila protiprávního jednání a způsobila škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpala zdravotní služby v Polsku na účet žalobkyně, ačkoliv měla zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla k okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovaným. 19. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by v období [datum] [datum] byla účastna systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradila, a soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení následujícího po doručení výzvy k plnění. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 500 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 a dále za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.