12 C 92/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému úhrady částky ve výši 14 905,51 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Tento nárok opírala o tvrzení, že žalovanému bylo dne [datum] provedeno ambulantní vyšetření ve zdravotnickém zařízení žalobkyně, přičemž žalovaný neměl v době vyšetření platné zdravotní pojištění. Ze strany žalobkyně byla žalovanému vystavena faktura [číslo] se splatností [datum]. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal bez nařízení jednání, a to vzhledem ke splnění zákonných předpokladů pro takový postup dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím zjištěním ohledně skutkového stavu. Žalobkyně, jako poskytovatel, uzavřela s žalovaným, jako pacientem, dne [datum] smlouvu o poskytování zdravotní péče za úhradu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zdravotní péči, zatímco žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutou zdravotní péči uhradit. Účastníci si zároveň ujednali, že veškeré spory vyplývající ze smlouvy o poskytování zdravotní péče za úhradu nebo vzniklé v souvislosti s ní budou řešeny podle českého práva prostřednictvím obecného soudu České republiky (smlouva o poskytování zdravotní péče za úhradu ze dne [datum]). Žalovaný byl dne [datum] ambulantně vyšetřen (ambulantní účet, poukazy na ošetření). Cenu poskytnuté zdravotní péče žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] znějící na částku 14 905,51 Kč, splatnou dne [datum] (faktura [číslo]). Žalovanému byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka ze dne [datum], kopie poštovní obálky). V řízení nebylo tvrzeno ani nevyšlo najevo, že by žalovaný dlužnou částku uhradil. 5. Dle ustanovení § 2636 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012. Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. 6. Dle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Žalobu soud shledal, s ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu, důvodnou. Na základě provedeného dokazování učinil soud závěr, že účastníci uzavřeli smlouvu o péči o zdraví ve smyslu ustanovení § 2636 o. z., na jejímž základě byla žalobkyně povinna poskytnout žalovanému zdravotní péči, zatímco žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni vyúčtovanou částku. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost k úhradě částky ve výši 14 905,51 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, vznikla žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z částky 14 905,51 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení byla určena dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží dle ustanovení § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (návrh ve věci samé, výzva k plnění), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.