16 C 13/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky představující dlužné pojistné za období od 5. 4. 2021 do 25. 7. 2021. K odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo]. Pojistné za pojistné období bylo splatné ročně. Žalovaná neuhradila pojistné. Výše dlužného pojistného za období, kdy nebylo hrazeno, činí 6 714 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky, což tato neučinila. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. a ust. § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi účastníky došlo dne 5. 4. 2016 k uzavření shora specifikované pojistné smlouvy, na základě níž měla žalovaná hradit pojistné v roční výši 22 538 Kč. Žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy, neuhradila splatné pojistné, přičemž za dobu od 5. 4. 2021 do 25. 7. 2021 činí dlužné pojistné 6 714 Kč. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Podle ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje poskytnout pojistníkovi pojistné plnění a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle ust. § 2782 a 2783 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Toto právo vzniká dnem uzavření smlouvy, není-li ujednáno jinak, a je splatné dnem počátku pojištění. Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Na žalujícím účastníkovi přitom bylo, aby prokázal vznik pojistně-právního vztahu, rozsah dohodnutého pojistného a naopak žalovaná, aby se ubránila, musela by tvrdit a samozřejmě i prokazovat, že dohodnuté pojistné v určeném období uhradila, popř. že pojistně-právní vztah již v uvedeném období netrval. To však neučinila, a soud proto žalobě vyhověl. 7. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 380 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.