19 C 25/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Uvedenou částku [částka] žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně při podpisu úvěrové smlouvy, což stvrdila svým podpisem. Přílohou smlouvy o úvěru byl předpis splátek, dle kterého se žalovaná zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr v celkové výši [částka] vrátit spolu s příslušenstvím do [datum], to však nesplnila. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů a dále náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalobkyně se dále žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí v souladu s úvěrovou smlouvou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, kapitalizovanou na částku [částka]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.”), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky do [datum]. Tato výzva byla žalované zaslána dne [datum], jak vyplývá z podacího archu. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru 13 M [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaná zavázala úvěr splácet v celkem 13 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Výše úvěru je ve smlouvě uvedena v částce [částka], úvěr měl být uhrazen do 13 měsíců od poskytnutí úvěru. V případě prodlení byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny. Dále byl ve smlouvě ujednán poplatek za správu úvěru ve výši [částka] a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši [částka]. Žalovaná obdržela částku ve výši [částka] od právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum], což stvrdila svým podpisem. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo žalované zasláno dne [datum], jak vyplývá z podacího archu. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou o úhradu dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Z potvrzení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ostatní důkazy soud neprováděl, neboť z těchto důkazů již nebyly zjištěné žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení skutkového stavu věci a nárok žalobkyně lze posoudit již na základě shora uvedených důkazů. 5. Po právní stránce byla věc soudem posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z. Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v její prospěch peněžní prostředky v celkové výši [částka], povinností žalované pak bylo poskytnuté peněžní prostředky sjednaným způsobem a ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit sjednaný úrok a poplatky (§ 2395 a 2399 odst. 1 o. z.). Žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila, dostala se do prodlení. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila, že celkovou dlužnou částku ve výši [částka], účelně vynaložené náklady žalobkyně na mimosoudní vymáhání dluhu ve výši [částka] a smluvní pokutu sjednanou v souladu s ust. § 2048 o. z. a kapitalizovanou v částce [částka] uhradila, popř. že závazek zanikl jiným zákonem předvídaným způsobem. To neučinila, soud proto žalobě žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu ust. 1879 o. z., vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši [částka], odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”), po [částka], náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí [částka].