19 C 343/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 1 810 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, s počátkem pojištění ke dni [datum]. Konkrétně se jednalo o pojištění vozidla tovární značky ŠKODA, [registrační značka]. Na základě této smlouvy byla žalovaná povinna platit roční pojistné ve výši 5 870 Kč. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dnem [datum], byla proto žalobkyní vyzvána k jeho zaplacení s upozorněním na možnost zániku pojištění v případě nezaplacení. Žalovaná ve lhůtě žalobkyní stanovené dlužné pojistné neuhradila, a proto došlo uplynutím stanovené lhůty dne [datum] k ukončení pojistné smlouvy a zániku pojištění. Za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné částku ve výši 1 810 Kč. Žalovaná byla žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzývána, dlužné pojistné však nebylo uhrazeno. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně zaslala žalované, prostřednictvím právního zástupce, předžalobní upomínku ze dne [datum], ani na tu však nebylo ze strany žalované reagováno. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nijak nevyjádřila. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Předmětem pojištění bylo vozidlo tovární značky Škoda, [registrační značka]. Na základě této smlouvy byl žalovaný povinen platit roční pojistné ve výši 5 870 Kč, splatné ročně vždy k 30. dni 11. měsíce roku. Dopisem ze dne [datum] zaslala žalobkyně žalované upomínku dlužného pojistného v celkové výši 5 870 Kč a nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 50 Kč, a to do [datum]. Dne [datum] došlo k zániku výše uvedené pojistné smlouvy. O tomto kroku žalobkyně informovala žalovanou dopisem ze dne [datum] a vyzvala jí k úhradě 1 810 Kč. Dopisem ze dne [datum] informovala žalobkyně žalovanou o nedoplatku pojistného ve výši 1 810 Kč a nákladů upomínání ve výši 200 Kč. Žalovaná na upomínku nereagovala. Navzdory předžalobní výzvě ze dne [datum] žalovaná dosud neuhradila ani část dluhu. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li zákon jinak, je vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. Soud má za prokázané, že žalobkyně si vůči žalované své povinnosti z pojistné smlouvy splnila, žalovaná však nehradila ujednané pojistné řádně a včas, když nezaplatila pojistné za období od [datum] do [datum]. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a soud jí jako takové vyhověl v plném rozsahu. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením svého peněžitého závazku vůči žalobkyni, uložil ji soud zároveň i povinnost zaplatit úrok z prodlení, jehož výše je dle § 1970 o. z. stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Současně je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 810 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení pojistného), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.