19 C 351/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující cenu za provedené elektromontážní práce dne [datum] v odběrném místě žalovaného na adrese [adresa] Cenu provedeného díla vyúčtovala žalovanému daňovým dokladem - zakázkovým listem [číslo] na dohodnutou částku 10 527 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaný svým podpisem na zakázkovém listu potvrdil řádné provedení díla, zejména rozsah provedených prací, dále jeho převzetí a celkovou cenu za provedené práce a materiál. Přesto však ve splatnosti ničeho na dlužnou částku neuhradil. Dne [datum] uhradil žalovaný částku ve výši 2 105 Kč, pročež ke dni podání žaloby činí dlužná částka žalovaného 8 422 Kč. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že žalobkyně provedla dne [datum] v odběrném místě žalovaného na adrese [adresa], přičemž žalovaný převzetí provedených prací stvrdil podpisem zakázkového listu, který sloužil současně rovněž jako daňový doklad na cenu provedené práce – 10 527 Kč splatnou do 14 dní od převzetí provedené práce – [datum]. Žalovaný ve splatnosti ničeho neuhradil, uhradil však následně dne [datum] částku ve výši 2 105 Kč. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), dle kterého se žalobkyně jako zhotovitel zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalovaného jako objednatele dílo (elektromontážní práce v odběrném místě) a žalovaný jako objednatel se zavázal dílo převzít a zaplatit sjednanou cenu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svou povinnost provést dílo a předat jej žalovanému splnila, žalovaný však porušil svou povinnost za provedené a převzaté dílo zaplatit dohodnutou cenu. Soud proto žalobě vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti daňového dokladu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky (žaloba a předžalobní výzva), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.