19 C 43/2022-36 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem podaným u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 7 988 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o dluh za odebrané zboží – dvě zařízení tm Honor 8A. Zařízení žalovaný odebral na základě marketingové akce žalobkyně, která nabízela úhradu částky 1 Kč za každé zařízení s tím, že na zbylou cenu zboží bude poskytnuta sleva za splnění podmínky, že žalovaný bude odebírat jiná plnění po dobu 24 měsíců a za tato řádně platit. Žalovaný nicméně tuto podmínku porušil a dle žalobkyně došlo k naplnění rozvazovací podmínky, na níž byla vázána sleva poskytnutá za obě zařízení. Celkově šlo o částku 7988 Kč (cena jednoho zařízení činila 3995 Kč včetně DPH, přičemž 1 Kč z kupní ceny žalovaný uhradil při převzetí zboží). Žalobkyně následně doúčtovala zbývající část kupní ceny prostřednictvím opravných daňových dokladů (vrubopisů) ze dne [datum]. Žalovaný ničeho nezaplatil ani přes upomínání ze strany žalobkyně, která ji naposledy vyzvala k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně proto požaduje také zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti vrubopisů. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu ve lhůtě 10 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. a § 115a o. s. ř. Účastníci se v tomto směru nevyjádřili, soud má proto za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl věc bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, v němž hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud má na základě žalobních tvrzení a listinných důkazů za zjištěné, že žalobkyně předala žalovanému předmětná zařízení za podmínek sjednaných ve smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací ve znění dodatku ze dne [datum]. V jejím rámci se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit společně s cenou za služby i částku odpovídající poskytnuté slevě na obě zařízení v případě, že nebude řádně platit a odebírat služby elektronických komunikací poskytovaných žalobkyní. Žalovaný tyto podmínky porušil, když neuhradil řádně a včas dvě vyúčtování za poskytnuté služby splatná [datum] a [datum], čímž žalobkyni vzniknul nárok na úhradu zbývající části kupní ceny zařízení odpovídající poskytnuté slevě. Žalovaný netvrdil, tím méně prokázal, že by dluh zaplatil, nezpochybnil žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. 6. Žalovaný dluh vůči žalobci nesplnil řádně a včas, je tedy v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto soud rozhodl rovněž o povinnosti žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to dle žalobního návrhu ode dne následujícího po dni splatnosti opravných daňových dokladů (vrubopisů). Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.