19 C 565/2021-107 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 30 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému neúčelový spotřebitelský hotovostní úvěr na dobu určitou, ve výši 30 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky zpět spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum], postoupena společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dotčená pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný z celkové čerpané výše úvěru neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně ničeho. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný je v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, žalobkyně se proto současně domáhala úhrady smluvního úroku z prodlení ve výši 25,85 % a zákonného úroku z prodlení ve výši dle platných právních předpisů. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o právní předchůdkyni žalobkyně, údaje o žalovaném a parametry úvěru. Součástí uvedené smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů a předpis splátek. Žalovaný byla povinen splácet úvěr, úroky z úvěru ve výši 28 %, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1 200 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 6 600 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek v celkové výši 5 700 Kč. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne [datum], jak vyplývá z podacího archu. 5. Po právní stránce byla věc soudem posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný čerpal. Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) zavázala poskytnout žalovanému úvěr 30 000 Kč a žalovaný se zavázal jej spolu s kapitalizovaným úrokem a poplatky (dohromady celkem včetně jistiny 51 900 Kč) splatit ve 13 měsíčních splátkách k [datum], své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil a dluh neuhradil. Pohledávka byla posléze na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum], postoupena společnosti [právnická osoba], [IČO]. Následně byla dotčená pohledávka smlouvou o postoupení ze dne [datum] postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. 8. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 200 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 7 a 11 odst. 1 písm. a), d) a ust. § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) po 1 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 6 947,50 Kč. Soud vyhodnotil upomínku zaslanou žalobkyní prostřednictvím právního zástupce žalobkyně jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť předložená upomínka obsahuje pouze základní skutkový rozbor bez právního rozboru, nejedná se tak o výzvu k plnění ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.