19 C 571/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 1 553 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 19. 7. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značky Volkswagen TRANSPORTER, [registrační značka], pojistné bylo stanoveno na částku 4 440 Kč ročně s čtvrtletní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné 20. 4. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné splátky, ale dosud žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný dluží na pojistném za dobu od 20. 4. 2020 do 23. 8. 2020 částku ve výši 1 553 Kč. Dále se žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 1 835 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 21. 8. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značky Škoda FABIA, [registrační značka], pojistné bylo stanoveno na částku 5 754 Kč ročně s čtvrtletní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné 22. 5. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné splátky, ale dosud žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný dluží na pojistném za dobu od 22. 5. 2020 do 22. 9. 2020 částku ve výši 1 835 Kč Vedle žalovaných částek požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že a. dne 19. 7. 2019 byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značky Volkswagen TRANSPORTER, [registrační značka]. Bylo sjednáno roční pojistné ve výši 4 440 Kč s čtvrtletní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné 20. 4. 2020. Za období od 20. 4. 2020 do 23. 8. 2020 činilo dlužné pojistné částku ve výši 1 553 Kč. Žalovaný byl, prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, vyzván k úhradě dlužné částky, a to předžalobní upomínkou ze dne 21. 1. 2021. b. dne 21. 8. 2019 byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značky Škoda FABIA, [registrační značka]. Bylo sjednáno roční pojistné ve výši 5 754 Kč s čtvrtletní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné 22. 5. 2020. Za období od 22. 5. 2020 do 22. 9. 2020 činilo dlužné pojistné částku ve výši 1 835 Kč. Žalovaný byl, prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, vyzván k úhradě dlužné částky, a to předžalobní upomínkou ze dne 13. 10. 2021. Žalobkyně se na základě shora označených pojistných smluv ve smyslu ust. § 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), zavázala pro případ škodné události poskytnout žalovanému pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit dohodnuté pojistné. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalobkyně v řízení prokázala, že s žalovaným uzavřela pojistně-právní vztah a že poskytla žalovanému pojistnou ochranu. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že pojistné ve výši 3 388 Kč uhradil. To však neučinil, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva k plnění) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu pohledávky týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného a je zde i minimální skutková individualizace, přičemž se však opakovaně jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b citované vyhlášky.